Na erupci zla, čistého, nezatřeného, metafyzického zla v Norsku je konsternující kombinace dvou jeho zdánlivě protikladných charakteristik: jeho šokující neočekávanost a naše povědomí o tom, že měřeno standardy lidské historie a lidské přirozenosti, něco takovéhoto je naprosto adekvátní očekávat; toto je přesně to zlo, jehož je člověk schopen a již mnohokrát v dějinách spáchal. Vede - či mělo by vést - nás to k uvědomění si skutečnosti, jak jsou svoboda, mír, vláda zákona, slušnost, civilizovanost, civilizace samotná, křehké a nesamozřejmé. Jak velkou je chybou je za samozřejmé pokládat.
Zbývá vám ještě 80 % článku
Nebo zkuste
předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné?
Přihlaste se
