Lákavé je pohlížet na Anderse Behringa Breivika, samozvaného křesťanského křižáka stojícího za masakrem z 22. července v Norsku, jako na izolovaný případ ryzího zla. Dějiny nás však učí, že k podobným projevům násilí jen zřídkakdy dochází nezávisle na jejich společenském a kulturním kontextu. Atentát na švédského premiéra Olofa Palmeho na stockholmské ulici v roce 1986 se podobně jako lednová střelba na americkou kongresmanku Gabrielle Giffordsovou před nákupním centrem v Arizoně odehrály v době, kdy byla všeobecně rozšířeným jevem sžíravá protivládní rétorika.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se