Dá se fobie léčit?

Bojíte se pavouků, tmy, létání nebo vystupování na veřejnosti? Zmiňované stresové faktory nejsou asi příjemné většině lidí, záleží však na tom, jak je člověk schopen se s nimi vyrovnat. Jestliže je průvodním jevem nervozita nebo nepohodlí trávicího traktu, nejspíš se o fobii ještě nejedná. Jestliže ale někdo prožívá panickou hrůzu, a to třeba jen při pomyšlení na výše zmíněné situace, pak tento strach do oblasti fobií pravděpodobně spadá.

V kognitivně-behaviorální terapii jsou však fobie považovány za nepřiměřenou reakci a s jako takovými s nimi lze pracovat. Nejrozšířenější metodou léčby fobií je expozice neboli vystavení se obávaným podnětům či situacím. To lze provádět buďto pouze v rovině imaginace, nebo in vivo, tedy naživo v reálné situaci. Pacient se také může vystavit expozici postupně, tedy nejprve si pavouky prohlížet z několika metrů, poté se přibližovat, zkusit se dotknout, podržet zvíře na ruce apod. Přímočařejší metodou je tzv. zaplavení neboli flooding, při němž se pacient v reálné situaci ihned vystaví nejvíce obávanému podnětu. Trpí-li například strachem z výšky, terapeut vyleze s klientem na rozhlednu. Na podobném principu funguje technika zábrany, která pacientovi s fobií ze špíny zamezí, aby si myl tisíckrát denně ruce a se "špinavýma" rukama třeba i jedl. Všechny tyto metody by měly vést u trpícího ke zjištění, že katastrofické scénáře, které si představoval, například že v obávané situaci omdlí nebo dostane infarkt, nenastanou. Dále zjistí, že intenzita strachu se po rychlém vzestupu ustálí, nenarůstá do nekonečna a po určité době začne klesat, přestože situace přetrvává.