Paměti přinášejí souboj: Jak to vidím já versus Jak to bylo

Už nejméně od časů velkého Goetha víme, že Wahrheit se neustále přetahuje s Dichtung. A tak lidé usedají k sepsání pamětí s tím, že napíší, "jak to bylo", ale přitom vlastně píší jen, "jak to vidím já". A čtenáři takových pamětí potom rovněž neberou tyto spisy do rukou proto, aby zjistili, "jak to viděl" jejich autor, ale aby se konečně dozvěděli, "jak to bylo".Někteří přitom musí psát své paměti velmi rychle a třeba už tehdy, když je jejich život teprve "v půli se svou poutí". To je nejčastěji případ necharismatických politiků, kteří přednedávnem byli nuceni opustit vysokou funkci a kteří vědí, že čím více času uplyne od jejich politického konce, tím méně se jejich knihy prodá.