Je pro úspěšné podnikání důležité vzdělání?

ANO

Miroslav Jonáš
spolumajitel M&M Reality holding a.s.

Samozřejmě vzdělání není všechno. Jakýsi elementární vnitřní morální kodex rozhodně nenahradí. Na druhou stranu je zárukou většího než malého množství vědomostí v oboru, vůle dotáhnout věci do cíle - vždyť kdo během vysoké školy alespoň jednou nezvažoval, že se na to vykašle, protože peníze vydělat dokáže i jinak - a také určité informační pokory. Prostě v duchu sokratovského: Vím, že nic nevím.

Pracuji v realitní branži, která je nejen věcí znalosti trhu, ale také detailní znalosti úvěrových produktů a podmínek přiznání u jednotlivých bank, neustále se měnící právní situace a také věcí stavebních náležitostí. Jak někdo může mít takovou drzost, že bez právnického vzdělání tvoří kupní smlouvy na nemovitosti s právní vadou, věcným břemenem a dalšími prodej komplikujícími nuancemi? A jak si může myslet, že si je stačí stáhnout z internetu?

Stěžovat si na legislativu, která nestanovuje žádné minimální penzum vzdělání či znalostí, už asi nemá ani smysl. Lidé, které makléři bez potřebného vzdělání či jinak nabytých znalostí poškodili, tvoří skupinu velikostí srovnatelnou s obřím davem.

Ale samozřejmě realitní branže není ani náznakem jediná, kde vzdělání tvoří značně opomíjenou nutnost. Úplně stejné je to například u prodejců pojištění či podílových fondů, nemluvě vůbec o prodejcích hypoték. I zde jde možností poškození z neznalosti až do nebe.

Ale příklad z praxe. Poptávající sháněl nemovitost a jeho finanční situace vyžadovala stoprocentní krytí hypotékou. Po doložení vyplněného formuláře pro banku, kde jsou uvedeny příjmy od zaměstnavatele, ovšem došlo k nemilému překvapení. Klient měl totiž potvrzenou pouze částku, která byla o sedm tisíc nižší, než původně prezentoval. I přes tuto skutečnost jsme klientovi financování nemovitosti vymysleli a předložili mu variantu řešení. Při osobním jednání klient oznámil, že děkuje za informace, ale že úvěr bude řešit se svou dlouholetou kamarádkou, která se mu stará o pojistné smlouvy a úvěrům rozumí. Klient se svou finanční poradkyní úvěr vyřizoval přes dva měsíce a po této době jsme se dozvěděli, že mu byl zamítnut.

Úžasná finanční poradkyně, mimochodem, jak jsme se dozvěděli, tak zároveň manželčina výborná švadlena, prostě neměla vzdělání, znalosti k vyřízení či onu okřídlenou inteligenci, aby docela složité úvěrování vymyslela. Poptávajícího jsme před vypršením rezervace znovu kontaktovali, abychom mu s úvěrem přece jen pomohli. Poradkyně mu ovšem zatajila, že není dobrý nápad si v době vyřizování úvěru brát spotřebitelský úvěr, který jeho bonitu snížil natolik, že původní variantu financování nešlo použít. Klientovi propadla rezervace v plné výši - škoda ve výši sto tisíc. Nikdo mi nevysvětlí, proč se švadlena nevěnuje šití a ekonom úvěrům. A pak že kdokoli může dělat cokoli. Chytrý člověk se prý naučí všechno - vzdělaný člověk ale ví, na co nestačí. A striktně trvám na tom, že nevzdělaných géniů je nepoměrně méně než vzdělaných idiotů.

NE

Robert Kleiner
ředitel pro strategii a člen představenstva společnosti truconneXion

Pokud pomineme génia dnešního počítačového věku Billa Gatese či Steva Jobse, kteří měli tak silná nutkání něco výjimečného světu přinést, že pro ně byla škola zbytečným zdržením na cestě k nesmrtelnosti, a tudíž vzdělání ukončili s "děkuji, odcházím být slavný", pak pro běžného smrtelníka dává vzdělání pouze základní představu o zažité praxi.

Absolvent se tedy dozví vše podstatné o tom, co už vynalezeno bylo, ovšem nenabude prakticky žádné schopnosti, jak se uchytit či přežít. Sdělí mu, že kdo nebude inovovat, bude smeten, ale jak má inovace či kreativita vypadat, to už není vůbec jednoduchá disciplína.

Kolem nás zuří informační věk, a to, co je ve většině oborů podnikání kriticky důležité, je pochopit stav věcí kolem a přinést něco překvapivého, něco hodnotného. Tuhle vlastnost lidé získávají a pilují si... ano, většinou v interakci s okolním světem, v komunikaci s jinými lidmi či výrobky.

Čím více je dnešní podnikání věcí boření zažitých pořádků, tím více se klasické vzdělání (až do úrovně master of business čehokoliv) stává pouze jakýmsi seznámením s jazykem kmene, ale nikoliv návodem k ulovení šťavnatého sousta. Jistě, pokud si neuvědomím podstatná společenská schémata či možnosti svých zdrojů, pak můj podnikatelský záměr pravděpodobně nemá šanci dlouhodobě profitovat. Potom budu v lepším případě pouze přežívat a očekávat konec, který přijde z nějakých "nečekaných" důvodů.

Tatam je však doba, kdy stačilo založit si firmu v prosperujícím oboru, dodržovat pravidla hry, a úspěch se prostě dostavil. Za každým životaschopným modelem podnikání musí dnes stát velmi silná myšlenka (samozřejmě nemám na mysli klasické živnostenské obory, jako jsou řemeslníci, kadeřníci či stánkaři), a až teprve potom je úvaha, zdali jsem schopen své kreativní myšlenky ustát i papírově, personálně a finančně. V tom podnikateli vzdělání určitě může být užitečné, nikoliv však kriticky. Všechny tyto činnosti se dají víceméně úspěšně nakoupit.

Ale aby moje úvahy nepůsobily pouze jednostranně. Jsou jistě obory, kde se bez předchozích, poměrně hlubokých znalostí neobejdete. Ani finančnictví, ani lékařské obory, ani stavebnictví či architektura. Ale opět, je to o podnikání, či uplatnění se ve víceméně již prosperujícím oboru?

Jsem dnes a denně spíše svědkem, že vzdělání je považováno za patent na rozum, či dokonce poukázku na prosperitu. Není tomu tak. Může pouze vylepšit šance uchazeče přežít. I jakási jeho zarputilost dospět až k promoci je určitě dobrým indikátorem cílevědomosti, která se bude hodit. Ale bohužel nedokáže zaručit, zdali budete dělat správná rozhodnutí ve správnou chvíli. Že budete pracovat na tom kritickém faktoru úspěchu a že máte patřičnou dávku talentu a drzosti oslovit davy koupěchtivých svojí myšlenkou. Možná že budete dělat pouze věci správně, podle toho, jak vás to naučili, ale to bývá mnohdy na opravdový úspěch v podnikání příliš málo.