Penze mladých, kteří se rychle zapojí do penzijní reformy a zvolí si nejdynamičtější růstovou investiční strategii, může být o tisíc i více korun měsíčně vyšší, než kdyby pobírali jen státní důchod. Ukazují to modelové propočty poradenské firmy Mazars, které vycházejí z průměrné dvouprocentní roční inflace a tříprocentního růstu mezd.
U bezdětné osoby, narozené v roce 1990, by měla podle Mazars činit hranice, kdy se jí vyplatí vstup do druhého pilíře penzijní reformy, 20 tisíc korun. Neplatí to ale univerzálně. Kromě délky investice pochopitelně záleží na výnosu fondu, který si občan vybere. Kdyby vstoupil do dluhopisového fondu s očekávaným průměrným ročním výnosem 2,5 procenta, bude brát (pokud měl plat zmíněných 20 tisíc) měsíční důchod 12 260 korun, o 410 korun více, než mu zajistí první státní pilíř. Protože ale musí ke třem procentům sociálního pojištění přidat do fondu dvě procenta ze svého, je na tom prakticky stejně. Pokud by však využil k investicím růstový fond investující agresivněji, jehož průměrný roční výnos se odhaduje na 4,5 procenta, byl by důchod občana vyšší o 1166 korun měsíčně než při využití konzervativní strategie. Modely přitom nepočítají se zvyšováním platů.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
