Byla to příležitost z rukou ďábla - Christine Lagardeová se mohla stát generální ředitelkou Mezinárodního měnového fondu.
Těsně poté, co pověst jejího předchůdce a krajana Dominiqa Strausse-Kahna pošpinila aféra s hotelovou pokojskou v New Yorku.
V situaci, kdy leckdo zpochybňoval právo Evropy na to, aby šéfovské místo v této finanční instituci zastával její reprezentant - vždyť k růstu světového hospodářství dnes nejvíce přispívají země jako Brazílie nebo Čína.
A také ve chvíli, kdy před MMF leží jeden z nejtěžších úkolů v jeho historii: udržet při životě krachující evropské země a zabránit tomu, aby se rozpadla eurozóna a mezinárodní finance ovládl chaos, způsobený mimo jiné návratem volně směnitelných evropských měn.
Lagardeová o tuto roli projevila zájem. Od té doby vládne mimo jiné nad rozdělováním finanční pomoci Řecku a dalším trápícím se zemím Evropy.
Vedle toho však přitahuje pohledy i z jiného důvodu: ještě nikdy nezastávala žena tak významnou pozici ve světě financí. Bankovnictví a mezinárodní obchod byly vždy doménou mužů.
Jak sama Lagardeová podotkla v rozhovoru s reportérkou Financial Times, u zrodu Evropské unie a eura stáli jen "otcové zakladatelé" - nebyla tam žádná matka. V takovém případě by prý unie mohla vypadat jinak.
Pokud se tedy Lagardeová (spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou) zaslouží o to, že světový finanční systém přežije, padne další společenské tabu - že ženy obchodnímu a finančnímu světu nerozumí.
Nebylo by to první tabu, které Lagardeová prolomila. Vystudovaná právnička se v roce 1999 stala první ženou (a Neameričankou) v čele mezinárodní právnické kanceláře Baker & McKenzie.
Podobné výzvy tedy zvládá.
VLÁDNE PENĚZŮM
Ředitelka MMF Lagardeová.
FOTO: REUTERS
