Když se v říjnu tohoto roku Tawakul Karmánová dozvěděla, že se stala první ženou z arabského světa, jež obdržela Nobelovu cenu za mír, byla právě uvězněna uvnitř několikakilometrového tábořiště demonstrantů v jemenském hlavním městě Saná. Pokud by vyšla ven, hrozila by jí smrt.
Karmánová si vybrala roli, kvůli které se ocitla přímo uprostřed dvou ohňů: je jednou z nejvýraznějších tváří protestů proti jemenskému prezidentovi Sálihovi - a vedle tohoto politického protestu se staví také proti zavedeným společenským pořádkům své země. Podle nich měly ženy v Jemenu po staletí druhořadé postavení.
Jemen se pravidelně umisťuje na nejspodnějších místech žebříčků, které sledují nerovnost mezi muži a ženami. Většina žen v zemi nosí nikáb, tradiční oděv, který zakrývá celé tělo i hlavu s výjimkou očí. Přes 60 procent jemenských žen neumí číst a psát. V restauracích sedí ženy odděleně od mužů. Jemenské dívky často trpí podvýživou - jen proto, že rodiny raději nakrmí své syny.
V takovém systému se i vzdělané a mladé ženy často rozhodly vzdát svých ambicí a místo toho přijaly roli, kterou jim společnost přidělila.
Dvaatřicetiletá novinářka Karmánová se to pokouší změnit. Nikáb odložila už před několika lety a nyní organizuje akce, během kterých ženy své oděvy pálí.
Nobelovu cenu za mír obdržela spolu s dalšími dvěma ženami, které vedou souboj se zažitými tradicemi své země - s liberijskou prezidentkou Ellen Johnson Sirleafovou a s její krajankou Leymah Gboweeovou.
Politický boj v Jemenu už je u konce. Prezident Sálih oznámil, že se po lednových volbách vzdá moci. Boj proti zavedeným společenským pravidlům ale bude delší.
MĚNÍ TRADICE
Aktivistka Tawakul Karmánová.
FOTO: REUTERS
