Americká centrální banka (Fed) včera podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu v pásmu nula až 0,25 procenta, kde ji drží od konce roku 2008. Překvapivě však sdělila, že první zvýšení sazeb pravděpodobně nelze čekat dříve než koncem roku 2014. Až dosud Fed sliboval, že nechá úroky nízko alespoň do poloviny roku 2013. Zpráva proto okamžitě podpořila ceny akcií.
"Ekonomika pokračuje v pozvolném růstu, přestože globální růst poněkud zpomaluje. Zatímco podmínky na trhu práce vykazují pokračující zlepšení, míra nezaměstnanosti zůstává vysoko," informoval Fed po dvoudenní schůzce měnového výboru.
Na finančních trzích se už dříve objevily spekulace, že by Fed mohl sáhnout k novým opatřením na podporu ekonomiky. Výrazné prodloužení období téměř nulových úroků tak lze přirovnat k formě takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky. To spočívá v odkupu aktiv, především státních dluhopisů, a Fed k němu sáhl už ve dvou kolech.Trh nyní čeká na vystoupení šéfa Fedu Bena Bernankeho, který rozhodnutí centrální banky vysvětlí.
"Nejenže Fed bude nakonec kupovat další cenné papíry, je možné, že nechá základní úroky blízko nuly ještě dva, tři, čtyři, možná i pět let. To v zásadě znamená, že přední strana výnosové křivky na tom bude velmi dobře," reagoval na krok Fedu šéf obřího dluhopisového fondu Pimco Bill Gross.
Fed se rovněž přiklonil k praxi některých centrálních bank ve světě a vůbec poprvé zavádí tzv. cílování inflace. Bude tak měnovou politiku provádět i s ohledem na vývoj inflace. Zavedení cílování je považováno za velké vítězství šéfa Fedu Bernankeho.
