Nedávno jsem se na těchto stránkách zamýšlel nad dopady nové právní úpravy pro činnost znalců. Mezitím vzbudila velkou debatu otázka podjatosti, která se k činnosti znalců váže jak kůrka ke chlebu.

Nejprve (ne)podjatost probublávala skrze rozhořčené úvahy, zda advokát může vznést námitku opíraje se o tvrzení o rasovém původu znalce. Bylo tomu tak, když právní zástupce obžalované z propagace neonacismu namítl, že ustanovený znalec je židovského původu, a tudíž přehnaně citlivě vnímá otázku holokaustu. I poté, kdy záležitost odezněla, téma podjatosti nevymizelo a prostořekost samotných sudích týkající se medializovaných trestních kauz se začala řešit i v rovině právní. Soudce nemůže ventilovat své předsudky či emoce, byť sebeoprávněnější, aniž by vzniklo podezření z podjatosti.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se