Nezávislé rozhodování? Nejlépe bez posudků a předsudků

Nedávno jsem se na těchto stránkách zamýšlel nad dopady nové právní úpravy pro činnost znalců. Mezitím vzbudila velkou debatu otázka podjatosti, která se k činnosti znalců váže jak kůrka ke chlebu.

Nejprve (ne)podjatost probublávala skrze rozhořčené úvahy, zda advokát může vznést námitku opíraje se o tvrzení o rasovém původu znalce. Bylo tomu tak, když právní zástupce obžalované z propagace neonacismu namítl, že ustanovený znalec je židovského původu, a tudíž přehnaně citlivě vnímá otázku holokaustu. I poté, kdy záležitost odezněla, téma podjatosti nevymizelo a prostořekost samotných sudích týkající se medializovaných trestních kauz se začala řešit i v rovině právní. Soudce nemůže ventilovat své předsudky či emoce, byť sebeoprávněnější, aniž by vzniklo podezření z podjatosti.