Za tuto "výsadu" bojovaly ženy celá desetiletí, prakticky od poloviny 19. století. Tenkrát se v Americe zformovalo ženské emancipační hnutí, pojmenované po svém anglickém vzoru, jako hnutí sufražetek. Sufražetky byly aktivní v jednotlivých státech Unie, jejich konečným cílem ovšem bylo dosažení celoamerického federálního hlasovacího práva. V roce 1887 založily Národní asociaci amerických ženských sufražetek, která pořádala pravidelné sjezdy. Snímek z roku 1913 zachycuje skupinu sufražetek, které dorazily na tehdejší sjezd ve Washingtonu "poutní cestou", pěšky z New Yorku. Definitivní vítězství oslavily sufražetky v červnu 1919, kdy americký Senát schválil 19. dodatek americké ústavy, který zakazuje, aby jednotlivé státy Unie mohly ženám odpírat účast ve volbách. Díky ženám se volební účast v roce 1920 ve srovnání s předchozími volbami takřka zdvojnásobila. Svými hlasy pomohly k vítězství republikánovi Warrenu Hardingovi.
FOTO: LIBRARY OF CONGRESS
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
