Už pouhou volbou svého románového hrdiny se německý spisovatel Michael Kumpfmüller odvážil vstoupit na nebezpečný literární terén. Jeho román Nádhera života vypráví totiž o Franzi Kafkovi tak, jak jej dosud neznáme, a Kumpfmüller zde boří tradiční mýtus éterického a věčně zasmušilého spisovatele. Se stejnou mírou pozornosti se však Kumpfmüller věnuje také poslední ženě po Kafkově boku Doře Diamantové, která se jeho prostřednictvím dostává v literatuře vůbec poprvé ke slovu. Dlouhá ignorance ze strany literárních kritiků pramenila zejména ze skutečnosti, že se Dora na rozdíl od Maxe Broda nevzpříčila Kafkově vůli a jeho mnohé písemnosti spálila. Ještě v roce 1930 označila Kafkovu tvorbu v příměru s jeho osobností jako "přinejmenším nedůležitou", a to právě navzdory Kafkovu neúnavnému propagátorovi a pozdějšímu interpretovi, Maxi Brodovi.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se