Může transformace k demokracii selhat?

Maďarský premiér Viktor Orbán je zkušený politik. Ale někdy připomíná žáka první třídy základní školy v prvních dnech školní docházky. Nejistotu vzniklou z radikálně nové životní situace se snaží zamaskovat přehnanou reakcí a agresivitou vůči svému okolí. Přitom je mu jasné, že není úniku, pokud nechce porušit základní pravidla dobrého chování a vzdělávacího systému.

S odstupem více než dvou let se ukazuje, že drtivé volební vítězství z dubna 2010 postavilo Viktora Orbána a jeho stranu Fidesz do nelehké situace, kterou šéf strany a vlády se svými věrnými nezvládl, i když si tristní ekonomická a politická situace v Maďarsku o radikální řešení říkala. Ovládli zemi, jejíž politická scéna se vlivem korupce, nepotismu a neschopnosti reformovat drolila zevnitř. Sociální politika, státní výdaje nebo politika zaměstnanosti byly dlouhodobě špatně nastaveny a pokusy o jejich změnu končily špatně, ať už vinou neschopnosti předchozích vlád, nebo kvůli odporu opozice - tedy Orbánova Fideszu. Ten už z principu torpédoval jakékoli pokusy o změnu, což lze ilustrovat referendem rušícím poplatky v nemocnicích a školné na jaře 2009, které definitivně pohřbilo snahu socialisticko-liberální koalice o změnu postoje Maďarů k široce rozevřené ruce státu.