Ten hlas uhranul generace odkojené Brodského Hajajou a Fišerovým Vinnetouem, ta slova a nápěvy pak všechny, kterým kdysi učaroval Dylan nebo Leonard Cohen. A přece to byl Vladimír Merta, vystudovaný architekt, fotograf, absolvent FAMU, ale především písničkář ze Střešovic. Bylo v něm všechno uvěřitelné, opravdové, jakýsi vnitřní étos, který se nedá natrénovat, předstírat.

Jeho témbr v průběhu let drsněl, stejně jako doba: publikum hladové po rocku bylo radostí bez sebe na všech prvních Čundergroundech, čundrgruntech, čuďácích v Čáslavské ulici na Vinohradech, kde Vladimír Merta poskytoval zhruba v letech 1973-74 azyl k zapomnění odsouzeným bigbíťákům, především Vladimíru Mišíkovi a zárodkům budoucího Etc... Odvděčili se mu účastí na jeho prvním albu P. S., což byl ovšem ryze studiový projekt.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se