Investory láká Brazílie i Gruzie

Budoucnost investování v Latinské Americe

Investice soukromého a venture kapitálu v Latinské Americe dosáhly v roce 2012 pětiletého maxima, tedy 7,9 miliardy dolarů, což představuje nárůst oproti roku 2011 o 21 %. V rámci těchto investic dominoval spotřebitelský a maloobchodní sektor s 27 %, následovaný energetickým sektorem s 20 %, přičemž zbytek investic směřoval do infrastruktury, finančních služeb, průmyslu a dalších odvětví. Zajímavý je nárůst investic do IT odvětví, které se oproti roku 2011 zdvojnásobily. Regiony, které lákají investice nejvíce, zůstávají stejné a vedoucí postavení si udržuje Brazílie, kam směřovalo 72 % investic. Další vlna investic, která bude útočit na nová maxima, je podle asociace LAVCA (the Latin American Private Equity and Venture Capital Association) předpokládána v letech 2014-2015. Zatímco Latinská Amerika se stává díky rapidnímu růstu tamních ekonomik, stabilní fiskální politice a mladé rostoucí populaci rájem investorů, nový ředitel Mezinárodního měnového fondu pro západní svět Alejandro Werner upozorňuje, že náhlý příliv kapitálu má i stinné stránky (nestálost na finančních trzích, citlivost vůči cenám komodit a úrokovým sazbám apod.), které je třeba včas řešit. Je nutné posilovat ekonomickou stabilitu a přijímat prorůstová opatření generující nová pracovní místa, protože region patří k těm s nejvyššími indexy chudoby a nerovností v příjmech. Nutné je zlepšení sociálních politik a zvýšení investic do infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání, stejně jako zvolení optimálního měnového a fiskálního mixu. Pozitivním znamením je boom v poptávce po financování infrastruktury soukromým sektorem v regionu, který potřebuje 200 miliard dolarů ročně, aby udržel krok s dalšími rostoucími ekonomikami.

Příliv zahraničních investic do Gruzie

Nová gruzínská vláda, v jejímž čele stojí Bidzina Ivanishvili, si klade za cíl dovést k úspěšnému konci systém reforem podporujících růst, kdy součástí je i nastartování přílivu zahraničních investic. Ty má na starosti Fond partnerství, existující od roku 2011, jehož nový šéf nastavil cíl na rok 2013 ve výši 2 miliard dolarů, a to především ve spolufinancování projektů v oblasti energetiky, realit a průmyslových odvětví. Investoři jsou zatím očekáváni především z Ázerbájdžánu, Turecka a Kazachstánu. Díky obnoveným vztahům s Ruskem (nedávné zrušení embarga z roku 2008), se dá očekávat i zvýšený zájem ruských investorů.

Na čem závisí směřování Iráku

Irácká vláda prochází krizí, kdy kvůli rozporům s politikou šíitského premiéra Nouri al-Malikiho odstoupil sunnitský ministr financí. Tato kauza odráží dva vážné problémy současného Iráku: postupující polarizaci mezi iráckými komunitami a neschopnost vlády zaměřit se na rozvoj soukromého sektoru a obecně sektorů nezávislých na ropě. Irák je sice nyní jedním z největších exportérů ropy na světě (loni předběhl Írán), produkce ropy stoupla na 3,3 milionu barelů denně a příjmy z ropy tvoří přibližně 95 % rozpočtu. Odvrácenou stranou jsou však strukturální problémy a nestabilita, korupce, nepříznivé podnikatelské prostředí a vysoká nezaměstnanost. Pro budoucnost je nutné nastavit vládní strategii zaměřenou na rozvoj těchto složek tak, aby byla zajištěna udržitelnost ekonomiky a sociální klid. Jeden z faktorů současné nestability irácké politické situace lze vidět v utkvělé fascinaci vládní garnitury makroekonomickými ukazateli a neochotě shlédnout do ekonomického "podhoubí", takže chybí interakce se sociální realitou. I přesto, že irácká společnost už 10 let žije v nejistotě a nestabilních podmínkách, víra v budoucí pokrok a myšlenka svobody je stále silná. Vzhledem k podmínkám panujícím v oblasti mají lidé tendence o to více vzhlížet do budoucnosti a lepší podmínky svých dětí vidí v investicích do vzdělání.

Dita Fabíková
centrum informačních služeb, CzechTrade