Bělehrad a Priština dosáhly dohody, konečné slovo padne dnes

Srbsko a Kosovo dosáhly po měsících vyjednávání průlomové dohody o vzájemných vztazích. Oběma zemím se tak otevírá možnost dál postoupit na cestě do EU. První nadšené zprávy ale zchladila zdrženlivější srbská interpretace dosaženého výsledku, podle níž konečné slovo k dokumentu sdělí až dnes vedení Srbska. Dohodu uvítali mezinárodní činitelé, včetně šéfa OSN, ale kosovští Srbové ji odmítli.

"Jednání skončila. Text parafovali oba premiéři. Chci jim pogratulovat," oznámila novinářům šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová. "To, co vidíme, je krok pryč z minulosti a pro obě strany krok blíž k Evropě," dodala. Ashtonovou s touto zprávou předběhla kosovská ministryně pro evropskou integraci Vlora Çitakuová. "Máme dohodu!" oznámila včera na Twitteru.

Zdroj z Evropské komise podle agentury Reuters krátce po ohlášení úspěchu při srbsko-kosovských rozhovorech sdělil, že komise v pondělí zřejmě doporučí vládám členských zemí zahájit přístupová jednání se Srbskem a přistoupit k rozhovorům o uzavření asociační dohody s Kosovem.

Srbsko-kosovská dohoda podle bělehradských médií obsahuje především závazek obou stran, že si nebudou vzájemně blokovat přibližování k Evropské unii. Srbské společenství na severu Kosova dostane určité pravomoci, které budou v souladu s kosovskými zákony a s Evropskou chartou o místní samosprávě. Mělo by mít vlastní parlament, prezidenta, určitou vládu a vlastního policejního velitele. Dokument rovněž předpokládá uspořádání místních voleb ještě letos.

Srbové ze severu Kosova ale rámcovou dohodu odmítli. Oznámili vytvoření vlastního parlamentu jako první krok k prohlášení nezávislosti na zbytku Kosova. "Stojíme si na své dohodě, že neumožníme realizaci této dohody," prohlásil z Kosovské Mitrovice jeden z předáků Krstimir Pantić.

"Připomínám všem v Bělehradu, že se musejí držet ústavy Srbské republiky, v níž se píše, že Kosovo je nedílnou součástí Srbska. Nikdo nemá právo podepsat dokument, který bude uvádět, že se okresy v Kosovu stávají okresy, jež budou fungovat na základě albánských zákonů," dodal.

Srbský premiér Ivica Dačić před novináři přiznal, že dohoda je zatím to nejlepší, co Srbům bylo doposud nabídnuto. Nicméně Bělehrad podle něj dá konečnou odpověď až dnes. Premiér upozornil, že dokument nepodepsal, jen parafoval, stejně jako jeho kosovský protějšek Hashim Thaçi a Ashtonová. Přes víkend o něm srbský prezident Tomislav Nikolić jednal s vedoucími politickými činiteli země a výsledek sdělí šéfce unijní diplomacie.

Dačić k dohodě řekl, že Srbsko nebude blokovat cestu Kosova do Evropské unie, ale podrželo si právo blokovat jeho členství v jiných mezinárodních organizacích. Přiznal, že Srbsko se vzdalo paralelních institucí na severu Kosova, včetně policie a justice. Byla to však podle něj klíčová podmínka, aby Srbsko získalo datum zahájení přístupových rozhovorů s EU.

Thaçi po jednání řekl, že dosáhnout dohody bylo těžké a že na obou stranách budou lidé, kteří s ní nebudou spokojení. Ale tento dokument znamená novou éru. "Tato dohoda nám pomůže zacelit rány minulosti, budeme-li moudří a schopní ji uvést v život," poznamenal mimo jiné.

Jednání vedená Dačičem a Thaçim trvala dlouhé měsíce a k výsledku dospěla až v desátém kole.

Napjaté vztahy

Kosovo bývalo jihosrbskou provincií, ale 17. února 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Bělehradu. Srbsko tento akt neuznalo.

Od března 2011 ale obě strany jednají pod záštitou EU o normalizaci vztahů, jež je podmínkou pro zahájení rozhovorů o vstupu Srbska do unie (země má status kandidáta od loňského 1. března). Bělehrad už například souhlasil se společnou správou hranic, uznal platnost registračních značek kosovských automobilů, občanských průkazů a univerzitních diplomů.

V severní části Kosova žije početná srbská menšina (asi 40 až 60 000 osob), pro niž Srbsko žádá autonomii. Radikální předáci kosovských Srbů však Bělehrad obviňují, že je zaprodal.

Nezávislost Kosova uznává necelá stovka členských zemí OSN, včetně Česka.

Vyhlášení nezávislosti předcházela v letech 1998 a 1999 krvavá válka, ve které proti sobě stanuly srbské jednotky a ozbrojenci z Kosovské osvobozenecké armády. Srbské jednotky se z Kosova stáhly v červnu 1999 po leteckém bombardování Srbska silami NATO.