Ve Vlašimi už uklízejí, v Ústí čekají, kam ještě voda vystoupí

Ústí nad Labem

Před kostelem svatého Vojtěcha v centru Ústí nad Labem kmitá parta čtyřiceti mladých lidí a zhruba dvacítka hasičů. Plní pytle pískem a mají naspěch. Na obloze jsou těžké šedé mraky a jemně, ale zato nepřetržitě prší. A výpočty vodohospodářů zní neúprosně: voda v Ústí má dosáhnout téměř takové výše, jako tomu bylo v roce 2002, kdy pod hladinou zmizela půlka centra.

"Nějaké volné ruce? Dvě? Tak tamhle jsou lopaty. Zapojte se!" křičí na drobného muže v montérkách Karel Coufal, který pracuje pro městské služby a koordinuje stavění barikád z pytlů. Mají přehradit ulice a zabránit bahnité vodě, aby se dostala dál. Všichni pracují naplno a zdaleka nejde jen o hasiče. Společně s velkou vodou se v Ústí vzepjala i vlna pospolitosti a chutě místních městu pomoci. Středoškolští studenti, kteří včera neměli výuku, se spontánně svolali přes speciálně zřízenou facebookovou stránku, oblékli si tepláky a holínky a šli pytlovat. "Všichni jsme tu dobrovolníci. Mě samotnou voda neohrožuje, bydlím na kopci. Ale město nás potřebuje, tak jsme tady," říká dvaadvacetiletá černovláska Jana Rejholcová, zatímco přehrada z pytlů ve Vojtěšské ulici za ní se rychle vrší. Dobrovolníci si tu dokonce zřídili provizorní stany s občerstvením a pracují na směny.

Přestože se jedná už o třetí povodeň, kterou Ústí za posledních pár let zažilo, z místních lidí není cítit zoufalost ani beznaděj. Spíš chuť proti živlu bojovat a semknout se. "Je tu dobrá nálada. Včera jsme do jedné hodiny ráno řešili zatopené nádraží. A bylo téměř nutné použít bič, aby ti lidé šli ze štábu domů spát," usmívá se Coufal.

Jakmile však přijde řeč na to, zda bylo možné velké vodě předejít, tváře se zakaboní. "Ty hráze upouštějí tak, aby chránili Prahu. A pak to všechno jde na nás," rozhazuje rukama studentka Rejholcová. A s tímto názorem není sama.

Většina Ústečanů, kteří z mostů, ochozů nebo chodníků přihlížejí pomalu stoupající hnědé vodě, žehrá na vodohospodáře i na vedení města za to, že situaci nezvládli. "Už je to jedenáct let, co tady byla povodeň a vůbec nic mezi tím neudělali. Když vedení města nastupovalo, slibovali hory doly, že udělají protipovodňová opatření, a nic. Máme tu úplně nové nádraží, které je teď celé pryč," lamentuje padesátiletý Vilhelm Novák a rozčileně ukazuje na modrou budovu, jejíž zbrusu nová fasáda napůl tone v hnědé břečce.

U kolejiště, které je pár metrů nad budovou, a vlaky po něm kolem poledne ještě částečně jezdí, panuje zmatek. Cestující pobíhají po nástupištích, hledají spoje, které jsou však buď zrušené, nebo přesměrované. U stánku s informacemi, který tu dráhy narychlo zřídily, je plno. Výpravčí křičí, že už musí zavřít podchod, protože ho začíná zaplavovat voda. "Já jsem sem jel z Brna jedenáct hodin. Tady mi řekli, ať vystoupím. A od té doby čekám. A to se potřebuji dostat pracovně do Berlína. To mám tak na týden," hořce se usmívá třiadvacetiletý mladík Marek Čeloud.

A voda dál stoupá.

Zuzana Keményová

Včera jsme do jedné hodiny ráno řešili zatopené nádraží. A bylo téměř nutné použít bič, aby ti lidé šli ze štábu domů spát.
Karel Coufal
Městské služby Ústí nad Labem

ÚSTÍ NAD LABEM
V budově hlavního nádraží v Ústí nad Labem je voda, ale koleje jsou položené výš, a tak tudy vlaky jezdí. V centru města dobrovolníci i hasiči plní pytle pískem - mají přehradit ulice a zabránit bahnité vodě, aby se dostala dál.
FOTO: HN - LIBOR FOJTÍK

Lovosice a Neratovice

V lovosických chemičkách finišovali s vyklízením společného areálu, protože očekávají, že bariéry už velkou vodu nezadrží. A tak vedení podniků přichystalo vše k tomu, aby jej mohlo nechat zatopit. A pokud možno s co nejmenšími škodami.

"Za předpokladu, že hladina Labe vystoupá až na 11,25 metru, začne Povodí Labe připravovat hráze na řízené zatopení areálu chemičky," říká personální manažer a člen krizového týmu chemiček Lovochemie a Preol Vladislav Smrž.

"Výhodou postupného vyrovnávání hladin na obou stranách bariéry je, že nedojde k jejímu poničení. Tím by se nemělo do areálu nanést tolik bahna jako v roce 2002," vysvětluje Smrž. Tehdy se voda vyšplhala v některých místech až do výšky dvou metrů. Opětovný náběh na produkci pak trval tři týdny.

Na tento postup se však nemohla spolehnout Spolana, která je položena výše proti proudu. Tu v noci z pondělí na úterý zasáhla zpětná vlna Vltavy, která postupovala od deset kilometrů vzdáleného Mělníka.

Jednotky hasičských sborů a členové havarijního týmu se do areálu mohou dostat pouze na člunech. Některé části chemičky jsou i dva metry pod vodou.

Právě neratovická chemička se stala jedním ze smutných symbolů povodní z počátku milénia. Do vody i ovzduší tehdy uniklo více než osmdesát tun jedovatého chloru. Kritickou situaci navíc vyhrotilo tehdejší vedení chemičky, které o problémech neinformovalo.

"Nyní postupujeme na základě protipovodňového plánu, který byl aktualizován na základě zkušenosti v roce 2002," říká zástupce Spolany Miroslav Kulík. Chemička v mezidobí přijala řadu preventivních opatření, má i zástupce v neratovickém krizovém výboru. "Všechny rizikové materiály byly během nedělní noci buď důkladně zakonzervovány, nebo vyvezeny zcela mimo areál," ubezpečil Kulík.

Jedovaté látky by neměly ohrozit ani Vltavu. "V současné situaci kontaminace vod z průmyslových komplexů v Kralupech nad Vltavou nehrozí," řekl k tomu včera premiér Petr Nečas.

K hranicím společného areálu Synthos (dříve Kaučuk Kralupy) a České rafinérské by se hladina Vltavy podle hydrometeorologických odhadů neměla přiblížit. Navíc provoz rafinérie stojí již od minulého týdne - důvodem však není povodeň, ale s ní nesouvisející technické obtíže. Synthos výrobu přerušil během včerejšího dne kvůli tomu, že se voda začala přibližovat k níže položené vodárně, která je pro jeho provoz klíčová.

Martin Kohout

Zasáhly povodně vaši firmu?

návody, rady a tipy, jak se s následky povodní vypořádat, najdete na: http://ProByznys.info

ZATOPENÁ SPOLANA
Do areálu chemičky Spolana v Neratovicích se lze dostat jen na člunu.
FOTO: HN - JIŘÍ KOŤÁTKO

Počaply a Terezín

Voda z Labe už sahá k prahu malého domku s červenou omítkou na okraji obce Počaply na Litoměřicku. A hladina neustále stoupá. S napětím ji nedaleko pozorují místní obyvatelé, včetně rodiny Jany Hybšlové. V roce 2002 měli v obýváku vodu do půldruhého metru a loni se jim podařilo dodělat opravy - dům zateplili a omítli. "Minulé jaro jsme to dokončili. A teď to přijde znovu," vzdychla Jana Hybšlová.

Příkaz k vystěhování dostali v neděli večer. V pondělí v šest hodin ráno už museli být pryč. Ještě včera se ale vrátili pro poslední věci. Prozatímní azyl našli u známých a kamarádek.

Kvůli povodni před jedenácti lety museli v obci dva domy strhnout. Hybšlovi domek opravovali a teď je tady voda znovu. Přesto se stěhovat nehodlají. "Zvykla jsem si tady, panelák má sice své pohodlí, ale mám tu zahrádku... Nedá se nic dělat," dodává paní Hybšlová s tím, že jsou naštěstí pojištění.

Také v nedalekém Terezíně už evakuovali obyvatele. Ulice jsou prázdné, sem tam procházejí jen povodňové hlídky, které hlídají domy před zloději. I přes jasný příkaz odejít do bezpečí se někteří lidé rozhodli zůstat. "Máme tu ovce, kozy a psa a s těmi se evakuovat nejde," vysvětluje starší pár, který nechtěl uvést jméno, aby i na jejich dveře nezaklepala policie a nenutila je k odchodu. "Musí se dojit, sami navíc bydlíme ve druhém patře, takže dokud jde elektřina a voda, tak je to dobré," dodávají manželé.

Přístupové cesty přitom už téměř odřízla voda, která zaplavila i příkopy u Malé pevnosti. Hladina dosahuje okraje příkopů i před starým městem. Cestou sem spláchla i parkurové závodiště, jehož překážky se nyní zachytávají o historický most.

Terezín i Počaply by před vodou zřejmě uchránily budované zábrany. Jenže nejsou dokončené, a tak nastupují provizorní valy. Tatrovky na různá místa po Terezíně navážejí hlínu a pytle s pískem, které by stoupající vodu měly zadržet. "Výstavba protipovodňových opatření měla skončit v červnu," říká starostka Terezína Růžena Čechová. Po pondělní evakuaci město muselo zařídit i náhradní bydlení pro ty, kteří nemají kam jít. "Většina lidí si ubytovaní zajistila sama, ale pro některé jsme ho zařizovali my," popisuje starostka, podle níž některé penziony, ale i útulky pro zvířata samy nabídly, že přístřeší poskytnou. S dalšími starosty však hlavně řeší situaci v krizových štábech. "Je toho hodně najednou," přiznává.

Do Terezína se přijel podívat i premiér Petr Nečas, podle něhož je situace v Terezíně specifická. "Je to dáno tím, že jako pevnostní objekt byl velmi silně provázán i s vodním systémem, takže není jasné, kdy a kde se voda objeví," uvedl Nečas.

Martina Součková

Protipovodňové zábrany v Terezíně ještě nejsou dokončené. Výstavba měla skončit v červnu.
Růžena Čechová
starostka Terezína

Vlašim a Týnec nad Sázavou

Pro středočeskou Vlašim byla letošní povodeň sice drsnou, ale účinnou zkouškou. Ve dvanáctitisícovém městě se od loňska buduje soustava cyklostezek a protipovodňových ochran kolem říčky Blatnice. A i když systém zídek a valů není hotový, už pomáhal.

"Velká voda přišla o půl roku dřív, než bychom potřebovali. Ale i tak nám ta opatření ušetřila osmdesát procent škod," míní starosta Luděk Jeništa. A díky záplavám už ví, kde bude třeba hráze vyztužit: "U čističky je třeba val, přes který se teď voda dostala velmi snadno, bude nutné ho zvýšit," pokračuje starosta s tím, že investorem projektu je Povodí Vltavy. Náklady - kolem 80 milionů korun - hradí z velké části z evropských peněz. "Až to bude od podzimu hotové, Vlašim bude perfektně zajištěná. Teď jsme přes víkend měli stoletou vodu, byla o metr výš než v roce 2006, kdy nás to zasáhlo nejvíc," rekapituluje Jeništa s tím, že největší zásah dostala strojovna čističky či starý zimní stadion. "Bylo to peklo, desítky domů byly pod vodou, zasahovalo u nás sedm jednotek hasičů," upřesnil starosta.

Obce v Posázaví spláchla povodeň už během neděle a v pondělí. Jak se pak velká voda valila na hlavní město a dál na sever, Benešovsko stejně jako východ Čech přišly o pozornost médií i politiků.

Dalším větším sídlem, které Sázava a její přítoky poničily, byl Týnec nad Sázavou. Pětitisícové město, kde přímo u břehu řeky stojí známá továrna Jawa či slévárna Metaz, však vystrašily dva menší potoky, které se do Sázavy vlévají. "Normálně je přejdete bosou nohou, vody tam je po kotníky. V neděli ale během chvíle vystoupla hladina na tři metry," popsal starosta Týnce Martin Kadrnožka. V blátě a pod vodou skončilo několik desítek domů.

Samotná Sázava prý škody málokdy napáchá, její koryto je v těchto místech dost hluboké, opakovaně však škodí Křešický nebo Janovický potok. "Postavit tam protipovodňové hráze by se nevyplatilo. Náklady by byly mnohem vyšší než škody, které voda čas od času napáchá," vysvětlil týnecký starosta Kadrnožka.

Luboš Kreč

Aktuality

zpravodajství z povodní sledujte na: http://ihned.cz/povoden