Zakavkazský region skýtá zajímavé příležitosti pro české exportéry

Rusko a Ukrajina jsou bezesporu nejperspektivnějšími zeměmi pro české exportéry v tomto regionu. Z dlouhodobého hlediska však získává stále více na důležitosti celá zakavkazská oblast, což potvrzují jak zlepšující se makroekonomické ukazatele, tak i rostoucí podíl českého vývozu do těchto zemí. Poměrně rozmanité portfolio poptávaných produktů představuje dobré příležitosti pro české podniky.

GRUZIE

Na pomyslném žebříčku se na prvním místě umístila právě Gruzie. Podle analýzy Světové banky se gruzínská ekonomika vrátila na hodnoty před rokem 2008 a nastoupila cestu prudkého růstu (8,1 procenta v prvním čtvrtletí roku 2012) a rozvoje soukromého sektoru. Gruzie je pro naše podnikatele velmi atraktivní zemí i proto, že české produkty se zde již úspěšně etablovaly, a to především v chemickém průmyslu. Mezi další již tradiční vývozní komodity patří i produkty z oboru slévárenství, hutnictví a kovodělného průmyslu. Na tomto trhu jsou čeští vývozci úspěšní i díky elektronickým a elektrotechnickým komoditám.

Budoucí příležitosti leží v textilním průmyslu a již zmíněné oblasti hutnictví a kovodělném průmyslu, jak naznačují identifikované položky s vysokou dynamikou růstu. Jako trend pro české exportéry lze označit zajímavou možnost investic v energetickém sektoru. Ten je v Gruzii poměrně dobře rozvinutý, nicméně zde existuje velký potenciál nevyužité vodní energie, která by se mohla stát předmětem obchodu Gruzie a Turecka, kde by pokryla sezonní výkyvy v dodávkách elektrické energie. Z toho důvodu Gruzie podporuje příliv zahraničních investic právě v tomto sektoru, jak dokládá nedávno uzavřený kontrakt mezi indickou společností Tata Power, norskou společností Clean Energy Invest a IFC Infra Ventures (dceřiná společnost pobočky Světové banky - International Finance Corporation) na dva projekty vodních elektráren s výslednou kapacitou 400 megawattů. Má zajistit dodávku energie do Turecka. Energetika obecně je pak na žebříčku zahraničních investic v roce 2012 na druhém místě s 21 procenty, více přilákal už jen strojírenský sektor s 32 procenty.

ARMÉNIE

Podobné trendy, zejména v oblasti rozvoje vodní energetiky, ale i ve vodohospodářských technologiích, lze předpokládat i v Arménii. Zde je rozvoj energetiky a zajištění vodárenských služeb, tedy dodávek pitné vody, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, jedním z klíčových zájmů. Dosavadní rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací je přitom příkladem úspěšné spolupráce a efektivních investic v rámci public-private partnerships.

Pro české podnikatele může být zajímavý i ICT sektor, který je jedním ze strategických oborů arménské ekonomiky, což koresponduje se snahami o rozvoj technologií a inovací obecně. V Arménii v současnosti vznikají dvě speciální ekonomické zóny, z nichž jedna bude zaměřena právě na sektor ICT. Oblast telekomunikací je pak jednou z nejzajímavějších, přilákala 28 procent přímých zahraničních investic. Investice ze zahraničí podporuje také fakt, že arménská ekonomika opět roste, a to tempem 4,6 procenta. Struktura českého vývozu do Arménie se v již etablovaných položkách podobá vývozu do Gruzie, v Arménii jsou nejúspěšnější české produkty především z chemického a elektrotechnického průmyslu, z oboru slévárenství, hutnictví a kovodělného průmyslu. České produkty však na místním trhu uspěly i díky sklářským produktům a výrobkům pivovarnického průmyslu. Stabilně se na arménském trhu drží produkty českého strojírenského průmyslu.

ÁZERBÁJDŽÁN

Nejstabilněji se v rámci regionu rozvíjí Ázerbájdžán, což je dáno i investicemi podpořenými příjmy z vývozů ropy a plynu. Budoucí udržitelnost tohoto trendu je však podmíněna větší diverzifikací ekonomiky a právě zde leží příležitosti pro zahraniční investory i dovozce. Strategická pozice země totiž skýtá potenciál stát se důležitým tranzitním uzlem, což pochopitelně vyžaduje zvýšené investice do dopravní infrastruktury. Vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán bude brzy řazen ke státům s vyšším středním příjmem, dají se předpokládat investice podporující rozvoj zdravotnictví a vzdělávání a tím další nové příležitosti pro zahraniční firmy.

Z hlediska přímých zahraničních investic se Ázerbájdžán řadí k nejatraktivnějším zemím v regionu. Investice ve velké míře směrovaly do sektoru těžebního průmyslu, i tak však významně přispěly k celkovému ekonomickému rozvoji. Tomu odpovídá i struktura českého vývozu, kdy v posledním roce stoupl český vývoz strojů a dopravních prostředků. Jinak je portfolio dosud vyvážených produktů poměrně malé, ale o to více skýtá tento trh příležitostí. Uspěly zde české produkty především z oblasti chemického, elektrotechnického a kovodělného průmyslu. Stejně jako v Arménii tady leží příležitosti ve sklářském a pivovarnickém průmyslu.

MOLDAVSKO

Poslední zemí, jež byla analyzována vzhledem k potenciálu pro české podnikatele a očekávanému pozitivnímu vývoji (nárůst HDP o téměř 7 procent oproti roku 2009), je Moldavsko. Zde ke klíčovým sektorům s určitým předpokladem rozvoje patří především oblast environmentálních technologií. Moldavsko v současnosti patří k zemím čelícím znečištění způsobeným agrochemikáliemi.

Očekávají se také investice do rozvoje vodovodní a kanalizační infrastruktury, stejně jako do zařízení na efektivní čištění odpadních vod, kdy je potřeba zajistit dostupnost především ve venkovských oblastech. Přímé zahraniční investice stouply oproti roku 2010 o 38,8 procenta na 274 milionů dolarů. V jejich struktuře se začíná projevovat větší diverzifikace, stále více investic plyne například do velmi perspektivního finančního sektoru.

Strategickým oborem je pro Moldavsko i IT sektor, pobídky jsou připraveny ve formě speciálních ekonomických zón, daňových úlev i zaměstnávání odborníků. Z analýzy struktury českého dovozu a místního trhu vyplynuly zajímavé příležitosti, a to především v chemickém, strojírenském a elektrotechnickém průmyslu.

Z hlediska přímých zahraničních investic se Ázerbájdžán řadí k nejatraktivnějším zemím v regionu.

Autorka pracuje v centru informačních služeb, CzechTrade