Milan Hamerský: Nebojme se prezidentské vlády

Zůstáváš-li klidný, zatímco ostatní ztrácejí hlavu, je to neklamná známka toho, že jsi problém nepochopil, říká jeden z klasických Murphyho zákonů. Přiznávám, že žasnu, kolik obránců parlamentní demokracie se vyrojilo, když prezident Zeman využil svého ústavního práva a na pád vlády reagoval v souladu se svým volebním slibem. Jmenoval vládu nespojenou s Nečasovou koalicí a několika nezařazenými poslanci, jejíž přežívání mezi vnitřními krizemi budilo střídavě soucit a nechutenství. Obránci parlamentní demokracie už zapomněli, že Poslanecká sněmovna se dlouhodobě těší důvěře sotva čtvrtiny občanů, jeden poslanec je ve vězení, druhý ve vazbě a sněmovnou proplouvá patnáct nezařazených poslanců. Zapomněli jsme, že ministři školství, vnitra a obrany neprošli volbami, ve vládě byli pouze pro loajalitu k Nečasovi, v případě tehdejšího i dnešního ministra obrany Picka i přes odpor předsedkyně koaliční strany.