Západní Balkán má co nabídnout

Z pohledu zahraničního obchodu, konkrétně českého podílu na celkovém dovozu do regionu západního Balkánu, patří mezi nejvýznamnější partnery Srbsko, kde je tento ukazatel nejvyšší. Následuje ho Slovinsko, Chorvatsko a Bosna a Hercegovina. Struktura českého exportu do tohoto regionu je stabilní a na trzích máme již tradiční podíl v oblasti chemického průmyslu, sklářství a potravinářského průmyslu (včetně zemědělství). Mezi jednotlivými zeměmi regionu tak můžeme nalézt pouze drobné odlišnosti.

SLIBNÉ VÝHLEDY V SRBSKU

Pro české exportéry je nejzajímavější zemí regionu Srbsko. A to nejen díky již tradičnímu podílu na tomto trhu, ale také vzhledem k předpokládanému pozitivnímu vývoji ekonomiky. V poslední době je oživená velkým nárůstem exportu (meziročně o 24 %) a přílivem zahraničních investic (v roce 2013 by měly dosáhnout až dvou miliard eur). Vývoj v Srbsku by se dal shrnout do znovuoživení exportu a růstu investic do infrastruktury vzhledem k začínajícím přípravám na přístupové rozhovory s Evropskou unií. Primárním cílem srbské vlády je podpora energetického sektoru i důraz na výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou, proto lze předpokládat podporu rozvoje IT sektoru.Vzhledem k plánovanému vstupu do EU budou v blízké době pravděpodobně narůstat investice do projektů rozvoje dopravní infrastruktury, vodohospodářských a dalších environmentálních technologií. Tato oblast by mohla být pro české podnikatele neobyčejnou příležitostí vzhledem k přítomnosti na trhu, dobrému jménu českých produktů a také díky zkušenostem ve zmíněných oborech. Dlouhodobě jsou čeští podnikatelé na srbském trhu úspěšní v oblasti chemického průmyslu (zejména kaučuk a celulóza) a strojírenství, daří se i textilnímu a oděvnímu průmyslu. Nejvýznamnější růst, a proto i možný potenciál k dalšímu uplatnění českých vývozců na srbském trhu zaznamenáváme i v případě papírenského průmyslu, slévárenství a hutnictví.

VSTUP DO EU JAKO IMPULZ PRO CHORVATSKO

Další zemí, kde jsou čeští podnikatelé dlouhodobě úspěšní, je Chorvatsko. Objem českého vývozu do Chorvatska je o něco nižší než do Srbska, ve srovnání se Srbskem nedosahuje ani takové míry oživení. Důvodem může být i určitá stagnace chorvatské ekonomiky, na které se projevila krize eurozóny (export se propadl v 1. čtvrtletí 2013 o 7,9 %), spolu s klesající domácí poptávkou. Tento propad by se mohl zastavit vstupem Chorvatska do EU, díky přílivu finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Podle odhadů chorvatské národní banky by ekonomika měla začít letos mírně růst, oživení tažené investicemi a exportem by mělo nastat v roce 2014. Z hlediska již tradičního podílu na trhu můžeme předpokládat stabilní vývoj českého vývozu produktů chemického a strojírenského průmyslu. Silnou pozici na trhu drží čeští exportéři i v odvětví slévárenství a hutnictví, papírenského průmyslu a potravinářského průmyslu (zemědělství).Vzhledem k předpokládanému oživení ekonomiky a vstupu Chorvatska do EU vidíme další nárůst v odbytu českých produktů v oblasti potravinářského a chemického průmyslu. Nově by se mohl zvýšit zájem i o produkty s vyšší přidanou hodnotou, jako je elektronika a elektrotechnika, jemná mechanika a optika. Vedle těchto příležitostí, jež plynou především ze zvyšujících se investic do infrastruktury, můžeme předpokládat nárůst i v sektoru bankovnictví či pojišťovnictví.

PODPORA SLUNEČNÍCH ELEKTRÁREN VE SLOVINSKU

Slovinsko, další ze tří zemí regionu, kde Česko dosahuje vyššího podílu na celkovém dovozu, se v posledních letech také potýká s následky krize eurozóny, a proto se příští roky ponesou především v duchu stabilizace ekonomiky a úsporných opatření. Vzhledem k povaze trhu, kde uspějí spíše produkty vysoké kvality, leží pro české exportéry příležitosti především v elektronice a elektrotechnice, zlepšování dopravní infrastruktury (železniční infrastruktura) a energetice - rozvoj získávání energie z obnovitelných zdrojů.Zde je pro české podnikatele obzvláště zajímavý růst podpory fotovoltaických elektráren (například kombinace průmyslové zóny a fotovoltaické elektrárny v TRIS Kanižarica Business Park, kde se předpokládají investice ve dvou fázích, každá v hodnotě 5,5-6 milionů eur). Pro Slovinsko, stejně jako pro celý region platí, že tradiční postavení na trhu si drží české potravinářské, strojírenské a textilní produkty, dobré postavení si stále udržuje i chemický průmysl.

VÝVOZ DO BOSNY A HERCEGOVINY ROSTE

Zatímco objem českého vývozu do Bosny a Hercegoviny je nízký, růst českého exportu ze sledovaných zemí je zde nejvýraznější. Situace je ale ztížena náročným vstupem na trh, který má za následek obecně nízké zahraniční přímé investice, jejichž hlavním realizátorem je Rusko a Srbsko. Čeští podnikatelé jsou již tradičně úspěšní se svými produkty ve slévárenství a hutnictví, chemickém průmyslu a těžebním průmyslu. Trend stoupajícího objemu vývozu sledujeme především v potravinářství, papírenství, textilním a oděvním průmyslu. Stejně jako v Chorvatsku, i zde se Česká republika začíná prosazovat i na trhu s jemnou mechanikou a optikou. Z dlouhodobého hlediska můžeme předpokládat investice v oblasti obnovitelných zdrojů energie (kapacita pro vodní elektrárny) a v rozvoji výroby a přenosu elektrické energie (z tohoto důvodu se o trh již zajímají turečtí podnikatelé). Vzhledem k možným privatizacím lze očekávat i rozvoj telekomunikačního trhu.

NUTNÉ INVESTICE V ČERNÉ HOŘE

Trh další země - Černé Hory - je sice malý, ale jsou zde nutné velké investice do základní infrastruktury, ať už z důvodu posílení ekonomiky, nebo snížení energetické závislosti. Příležitosti proto leží i v projektech alternativního získávání energie (například M2RES zahrnující 40 investičních projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie v hodnotě 1,8 milionu eur), stejně jako v průzkumu možných nalezišť ropy a zemního plynu (nedávno vyhlášený tendr na průzkum 3000 m² pobřeží). Potenciál pro české podnikatele je proto poměrně vysoký a pokrývá portfolio českých produktů a služeb z oblasti strojírenství, environmentálních technologií (vodohospodářství), obnovitelných zdrojů energie (fotovoltaika a vodní elektrárny), renovace a budování přenosové sítě elektrické energie i z oblasti staveb nových elektráren a projektů dopravní infrastruktury, především silniční a železniční.

Autor pracuje v centru informačních služeb, CzechTrade

Intenzita trendů na trzích západního Balkánu. Nejperspektiv-nější obory značí zelená barva.
Grafika: Czechtrade