Anketa: Ptáme se dodavatelů ERP pro oblast strojírenského průmyslu

Odpovídali:

Lukáš Ontl,

supervizor sales manager, Asseco Solutions

Martin Korejs,

ředitel Divize Praha, J.K.R.

Vladimír Bartoš,

ředitel podpory prodeje,
Minerva Česká republika

Jaká specifika definují ERP systémy pro oblast strojírenství/elektrotechnického průmyslu? Jaké procesy se v rámci takového IS řeší nejčastěji?

Ontl:

Mezi hlavní procesy, a tedy požadavky, které mají na EPR společnosti, patří například sledování a vyhodnocování rozpracovanosti výroby v reálném čase, kalkulace, plánování materiálové i kapacitní, řízení kooperací.
Pokud se pokusíme identifikovat obvyklá specifika, potkáváme se nejčastěji s pojmy jako propojení na CAD/CAM, zvýšené nároky na skladové hospodářství (objednávání, umístění, logistika, šarže...), čárové kódy, alternativy materiálů v kusovnících, řízení jakosti (především elektro).

Korejs:

Častými požadavky nejen v této oblasti jsou možnosti propojení s různými CAD a PLM systémy na vstupu, kam patří například import kusovníků, dále pak podpora normování výkonů v TPV. Frekventovaná je také komunikace s CAM systémy, sem spadají například podklady pro tvorbu řezných plánů či podpora zadání CNC programu.

Bartoš:

Specifika a moduly se velmi liší podle toho, zda jde o strojírenskou či elektrotechnickou firmu se sériovou výrobou nebo se zakázkovou až projektovou výrobou.
Firmy se sériovou výrobou by se měly zaměřit na plánování výroby a nákupu včetně řízení dodavatelského řetězce a optimalizace plánu montážních a výrobních linek. V controllingu by mělo převládat řízení pomocí nákladových odchylek po jednotlivých podnikových procesech. Systém v nich vyjadřuje rozdíl skutečných a kalkulovaných nákladů na materiál/polotovar/výrobek, které způsobil daný podnikový proces.
Firmy s projektovou výrobou potřebují silnou podporu v technické přípravě výroby včetně vazby na CAD, protože kusovníky a postupy vznikají u každého výrobku znovu a bez nich nelze účinně plánovat ani řídit výrobu a nákup. Dále je důležité zakázkové plánování a projektové řízení včetně controllingu podporujícího kombinaci nákladových odchylek a výsledných nákladů na výrobek.
Oba typy firem mohou potřebovat zajistit dopřednou a zpětnou dohledatelnost výrobních a šaržových čísel klíčových komponent ve výrobku.

Můžete popsat, na jaké aspekty by se zákazník měl v předimplementační fázi soustředit, co by si měl hlavně rozvážit? V čem zákazníci při vzniku (v průběhu) projektu nejčastěji chybují?

Ontl:

V prvé řadě je nutné upozornit, že předimplementační fáze je klíčová pro celý projekt. Řada potenciálních uživatelů ERP systémů si však tuto skutečnost neuvědomuje a soustředí se pouze na porovnávání funkčnosti vůči původnímu systému. Často si neuvědomují, že zavedení ERP není pouze výměna účetnictví, ale jedná se o zavedení manažerského nástroje, který má dopad na většinu procesů a lidí ve společnosti. Jde tedy o strategická rozhodnutí, které je v důsledku obvykle provázeno i organizačními změnami uvnitř společnosti, jež ERP zavádí. Význam analýzy a případné související změny se zvyšují/snižují adekvátně rozsahu projektu, avšak vždy by výběru ERP měla předcházet diskuse na téma:
proč zavádět ERP - analýza stávajícího stavu;
jakých konkrétních přínosů požaduji dosáhnout - návrh cílového stavu;
jaké dopady nebo změny bude zavedení ERP ve společnosti představovat - organizační a kapacitní hledisko;
analýza rizik - časových, finančních, personálních. Zákazník pak není zklamán, že jeho očekávání (často ani neprezentovaná dodavateli ERP) nebyla naplněna. Popřípadě byla, ale ne v předpokládaném harmonogramu
či finančním rozpočtu.

Uvažují tuzemské strojírenské a elektrotechnické firmy o ERP systému provozovaném v cloudu?

Korejs:

Je to spíše otázka typu: "Řešíte správu systému i pomocí cloudu?" Ptají se spíše proto, že se o tom mluví, možná i uvažují o této variantě, ale poznatek z praxe je, že realizace je téměř nulová. V této době není cloud pro ERP systémy nic nového, převratného ani finančně zajímavého.

Bartoš:

S požadavky na provoz IS v cloudu se setkáváme velmi zřídka. Důvodem je málo viditelná finanční výhodnost takového režimu. Klienti totiž většinou nemají vyčíslené celkové náklady na provoz IS v běžném režimu včetně méně viditelných nákladů, jako jsou například správa systému, dílčí průběžné náklady na modernizaci apod. Proti tomu je cena za IS v cloudu jasná a úplná.

Zajímají se tuzemské firmy o pokročilé byznysové nástroje? Jaká je míra rozšíření BI nástrojů v oblasti výroby a elektrotechnickém průmyslu?

Korejs:

Ano, zajímají. Právě BI technologie umožňují firmám více pohledů na data, mohou simulovat různé varianty s velkým množstvím dat z různých zdrojů. To je důležité pro další plánování budoucích aktivit, nebo pro reakci na změnu trhu.

Bartoš:

Propracované IS, např. QAD, nabízejí již v základní funkcionalitě velmi kvalitní možnosti pro vybudování podpory rozhodování. Využití speciálních BI nástrojů je velmi závislé na "modernosti" konkrétních manažerů.