Brněnská technika staví na vazbách s průmyslem

Jak jako rektor technické univerzity vnímáte úroveň technického školství v ČR?

Odpovím slovy, která od představitelů českých i zahraničních firem často slyším: úroveň vlastního technického vzdělání je v porovnání s absolventy obdobných zahraničních univerzit velmi vysoká, odborně jsou absolventi českých technik dobře vybaveni, ale chybí jim některé tzv. měkké dovednosti (soft skills). Často se zmiňuje slabší jazyková výbava mladých českých techniků, time management je pro některé stále cizí slovo, mají problémy s ekonomickým pohledem na řešený technický problém atd. Dnešní situace je v porovnání s absolventy např. před dvaceti lety samozřejmě výrazně lepší. Současně však dlouhodobě zaměstnavatelé naříkají nad nedostatkem absolventů právě v technických oborech.

Je nutné si uvědomit, že VUT v Brně je schopné např. formou individuálních postgraduálních kurzů připravit absolventa požadovaných kvalit "šitých na míru" konkrétní firmě. Ale je to stejné, jako když si kupujete normální kvalitní automobil anebo když chcete vyladěný, sportovně orientovaný vůz, na který máte svoje požadavky - musíte si připlatit (a často opravdu hodně). Což řada majitelů firem v případě auta pro své potěšení ráda udělá, ale v případě dalšího, doplňujícího vzdělání svých budoucích zaměstnanců, to již dokáže jen málo z nich.

Jaké kroky by bylo dobré prosadit do programu nové vlády pro stále skloňované zvýšení konkurenceschopnosti?

Měli bychom si ujasnit o konkurenceschopnost čeho jde? Země, nebo jednotlivých firem? Pokud se jedná o konkurenceschopnost České republiky, asi je nejlepší použít studii Světového ekonomického fóra ze 4. září letošního roku. Zde vidíme, že v meziročním hodnocení se Česká republika propadla o sedm míst, až na 46. místo (ze 148 hodnocených zemí). Dlouhodobý trend ČR ve světovém srovnání je stále klesající a to by mělo už konečně alarmovat politiky i voliče. Často střídající se vlády nemají prakticky žádnou vizi a žádnou strategii rozvoje státu jako celku (o strategiích jednotlivých rezortů nemluvě). V poslední době bylo chování konkrétních vlád dosti nepředvídatelné (např. minulá vláda a její strategie v oblasti IT, v sociálních službách, čerpání, resp. nečerpání strukturálních fondů EU atd.). Chybí zákony, které by odrážely reálnou situaci např. ve vzdělávání, podceňují se investice do výzkumu a vzdělání, nepreferuje se aplikovaný výzkum (spolupráce univerzit a podniků je spíše pasivně trpěna, než aby byla podporována), atd.

Z mého pohledu rektora technické univerzity je nutné vytvořit strategii vzdělanosti, podpořit kvalitu ve vzdělání, daňově zvýhodnit podniky, spolupracující s univerzitami jak v oblasti pedagogiky (např. umožněním praxí ve firmách), tak i v oblasti vědy a výzkumu a dlouhodobě investovat do oblasti vzdělanosti.

Samozřejmě dále je nutné se soustředit zejména na (téměř již tradiční) faktory, které dlouhodobě zde brzdí konkurenceschopnost republiky. Sem patří trvale vysoká korupce, velká byrokracie státní správy, volatilita a časté změny právních a daňových zákonů.

Na první pohled máme vysoké procento obyvatelstva s ukončeným středoškolským i vysokoškolským vzděláním a dnes i módním MBA. Přesto ale firmy neustále hledají technické pracovníky. Nejsou dnes dosažené tituly devalvovány obecnou kvalitou výuky?

Pokud se hovoří o devalvaci zahraničních titulů (jako je např. MBA), tak samozřejmě tato devalvace je naprosto zřejmá. Jestliže před dvaceti lety zde byly čtyři nebo pět kamenných univerzit, které spolupracovaly se zahraničním univerzitním partnerem, dnes v České republice působí asi čtyřicet nebo padesát poskytovatelů těchto módních titulů. Řada z nich produkuje naprosto nekvalitní "zahraniční" tituly, bez ohledu na jakékoliv akreditační zahraniční schválení. Dnes si dokonce někteří z těchto poskytovatelů "zřídí" vlastní akreditační agenturu, aby dodaly punc serióznosti svému "produktu". Zájemce o seriózní zahraniční titul má možnost se bránit - velmi detailně si srovnat jednotlivé studijní programy, sledovat, která a jak seriózní zahraniční univerzita za "dodavatelem" stojí, dívat se na kvalitu a odborné schopnosti přednášejících lektorů (často jsou to absolventi jenom a pouze té instituce, na které nyní učí), sledovat cenovou nabídku (neplatí, že nejdražší je nejlepší, ale ani naopak), atd.
Ministerstvo školství dlouhodobě sleduje kvalitu vysokoškolského studia a podle hodnocení některých parametrů kvality je asi 23 % celkového pedagogického rozpočtu resortu přerozdělováno. Strategickým cílem ministerstva je, aby kvalitní státní univerzity dostaly více finančních prostředků než ty nekvalitní. Je otázkou, zda zde v budoucnu bude politická odvaha vedení resortu (a možná i vlády) provoz některých méně kvalitních "univerzit" zbrzdit či úplně zavřít, nebo zda zůstanou silná prohlášení pouze na papíře.

Je úroveň výuky opravdu závislá jen na výši finančních prostředků, které stát do školství dává, nebo jsou třeba k jejímu růstu i nějaké systémové a "morální" změny?

Samozřejmě že výše finančních prostředků, které stát dává do školství, dlouhodobá podfinancovanost celého resortu jsou faktory, které výrazně ovlivňují úroveň školství. Často jsou určujícím faktorem, zejména pro mladé učitele a vědce, v rozhodování o odchodu z rezortu do jiných segmentů českého hospodářství, kde jsou lépe finančně hodnoceni. Ale zdaleka nejsou tyto faktory jedinými, které způsobují, že téměř všechny české univerzity se v mezinárodních žebříčcích hodnocení posouvají na horší pozice ve srovnání se situací před několika lety. Před nás se dostávají zejména asijské univerzity.

Osobně považuji za velký nedostatek, resp. chybu zejména politiků, ale částečně i předcházejících devíti ministrů školství (včetně dnešního), za jejichž působení jsem sloužil ve funkci rektora, že se nepodařilo prosadit komplexní změnu VŠ zákona, kde by systémové a "morální" změny byly zakotveny.

Je chvályhodné, že za vlády ministryní Buzkové a Kopicové se provedly dílčí úpravy (novely) zákona, které nám částečně ulehčily řízení (zejména provozních nákladů) univerzit. Připravená novela VŠ zákona, na které se podílely prakticky všechny univerzitní zájmové skupiny (zejména zástupci vedení ministerstva, konference rektorů, Rady vysokých škol, odborů, atd.) po dobu posledních několika let, se neprosadila. Odhalilo se však reálné smýšlení jednotlivých reprezentací k navrhovaným systémovým změnám - není to jen spor o to, kdo bude jmenovat nové profesory. Jedná se o to, zda budou univerzity otevřené okolnímu prostředí, nebo zda budou humboldtovsky uzavřené, tak, jak univerzity žily např. v devatenáctém století. V duchu hesla "dejte nám peníze (z vašich daní) a dále se o nic nestarejte". Je to tedy spor o to, jaká bude rozhodovací pravomoc a zodpovědnost rektorů, pozice a role správní rady a akademických senátů v řízení univerzity, role studentů v univerzitních manažerských a rozhodovacích procesech, řešení politické otázky existence a případné výše školného či poplatků za studia, jaká bude finanční podpora studenta ze strany státu. Otázka hodnocení kvality univerzity a návaznosti tohoto hodnocení na výši finančního státního příspěvku, role Akreditační komise a dále návaznost univerzity na vnější okolí: spolupráce s podniky, možnost jmenovat za univerzitní profesory špičkové odborníky z praxe, podpora technického a učňovského vzdělání, daňové úlevy podporující spolupráci univerzity a podniku atd. Těch změn, z nichž řada zasahuje do gesce dalších ministerstev, je potřeba udělat obrovské množství.

VUT je již tradičním vystavovatelem hned v několika veletržních projektech na brněnském výstavišti. Co nového jste pro letošní jubilejní MSV připravili?

Návštěvnicky zajímavé jistě bude představení autopilota pro ultralehká letadla, které vzniklo na naší fakultě Informačních technologií pod vedením Petra Chudého a ve spolupráci s firmou Evektor, nebo technologie 3D tiskáren. VUT v Brně se, jak jsem již řekl, snaží, aby naši absolventi byli připraveni na praxi. A právě představením našich prací je i naše expozice.

Velmi často zmiňovanými tématy jsou dnes "transfer technologií" a inovace. Jak VUT spolupracuje s praxí a v jakých oborech dosahuje nejlepších výsledků?

Sousloví "transfer technologií" a inovace patří mezi velmi časté pojmy, diskutované i na VUT v Brně. Máme zřízenu organizační jednotku- transfer technologií, která podporuje přenos (a prodej) nových myšlenek, patentů a licencí do podnikové praxe. Snažíme se zajistit co nejtěsnější kontakt výzkumníků s praxí a to někdy i doslova. Proto ve spolupráci s KHK JMK vznikl Vědeckotechnický park v těsné blízkosti evropského centra excelence (CEITEC- středoevropský technologický institut). Přímý a každodenní kontakt firem s vědeckými pracovníky CEITEC může výrazně pomoci ke zkrácení pomyslné cesty mezi výzkumem a praxí.

Prakticky - snad až na umělecké obory, ale i ty spolupracují s praxí (design) - všechny fakulty mají na různém stupni rozvinutou spolupráci s průmyslovými podniky. Nejlepší fakulty pak získávají až 40% svého vědeckého rozpočtu právě z hospodářských smluv na vědeckovýzkumné práce pro konkrétní firmy. V průběhu posledních let obdržely exponáty pracovníků VUT několikrát prestižní ocenění - Zlatou medaili BVV.

Výraznou -samostatnou kapitolou spolupráce VUT v Brně a podniků-je využívání zdrojů ze strukturálních fondů EU. Operační programy (Vzdělávání pro konkurenceschopnost) nám výrazně pomáhá nejenom k navázání kontaktů mezi univerzitou a praxí, což se odrazí mj. i v počtu praxí, konaných ve firmách, v počtu diplomových prací, zhotovených na podniková témata, atd.

Nejlepší fakulty získávají až 40% vědeckého rozpočtu z hospodářských smluv na vědecko-výzkumné práce
pro konkrétní firmy
Karel Rais
Rektor VUT v Brně

Expozice VUT v Brně, pavilon A1 stánek 015. Komponenty kluzných kontaktů, Produkty průmyslového designu, 3D scaner a 3D tiskárny, "Chytrý" autopilot a řada dalších
foto: Jan Symon