Milá Zdeno,
fotkami z minulých dob se probírám většinou, jen když ode mě někdo něco potřebuje. Ale je mezi nimi jedna, k níž se velmi rád vracím i bez takového popudu: naše možná poslední fotografi e s Josefem Škvoreckým.
Sedíme roku 1990 na lavičce ve Varšavě, kam nás pozvala jakási polská literární společnost k besedě o Josefově díle. Překvapilo nás, že polští čtenáři byli o Josefových románech informováni možná líp než ti u nás doma. Ale především na mě zapůsobil Tvůj komentář při fotografování: "Tak jsem se na vás na tom pódiu koukala a říkala jsem si: Jak dlouho já tyhle dva dědky ještě nechám takhle povídat? Zatím to pořád ještě jde, dobrý, ale až to jednou jít přestane, někdo jim musí říct, aby toho včas nechali a neztrapňovali se."
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.


