Poslední kilometry silnice do Žítkové vedou hlubokými bukovými lesy. Když tam konečně dorazíte, zjistíte, že domky jsou rozházené daleko od sebe a zapadlé v kopcích, takže vůbec nepostřehnete, kde obec začíná a končí. Čekáte pár stařičkých stavení, a tak vás překvapí, jak s chaloupkami ostře kontrastuje moderní budova obecního úřadu, velkoryse pojatý čtyřhvězdičkový hotel pro turisty a o něco skromnější, ale pořád velice elegantní penzion vybudovaný ze staré školy, která byla první v Moravských Kopanicích.Na recepci trochu nervózně požádám o slíbený kontakt na pamětníka či pamětnici bohyní. Z knížky Kateřiny Tučkové vím, že ani bohyně nepřijaly každého, zvlášť ne toho, kdo působil moc sebejistě. Naštěstí dostanu jméno i směr, kterým se mám vydat.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se