Župy

ŽUPY

Od Tater až k Dunaji, od Bílých Karpat po Východoslovenskou nížinu - tak bychom mohli ve zkratce popsat zeměpisnou polohu Slovenska, kterému je věnováno dnešní hlavní téma IN magazínu. Můžete se na to ale podívat jinak: slovenské území se rozkládá také od Bratislavy po Zemplín, od Oravy po Hont. To pokud se přidržíme starého administrativního dělení na tzv. župy. Hranice historických žup, jak existovaly na konci 19. století, můžete vidět na této mapě. Tehdy bylo území dnešního Slovenska ještě součástí Uher. Bližší pohled na mapu odhalí nejednu zajímavost. Hranice žup v mnoha případech respektovaly terén, tedy probíhaly po hranicích pohoří. Dobře je to vidět třeba na příkladě Liptova, Oravy či Turčianské župy - tyto oblasti byly zřetelně vymezeny horskými celky Vysokých i Nízkých Tater a Fatry. I současná severní hranice Slovenska, vůči Polsku, je zřetelná. Zato na jihu se věci měly jinak: jižní hranice Československa, velmocemi schválené a vytyčené po roce 1918, zde hranice historických žup přeťaly. A tak například dříve kompaktní území bývalých žup Komárňanské, Novohradské i dalších jsou dnes rozdělena mezi Slovensko a Maďarsko. Většinu z těchto "hraničních" žup dodnes obývají etničtí Maďaři.

Vzpomeňte si na to, až budete lyžovat třeba ve Vysokých Tatrách. Zatímco na sjezdovkách nad Tatranskou Lomnicí zakrojíte hrany do území historické Spiše, takové Podbanské už leží na Liptově. A Štrbské Pleso právě na rozhraní.

ŽUPY V LETECH 1867-1922

zdroj: Slovenská Akadémia vied a Slovenská správa geodézie a kartografie, Bratislava 1970

LEGENDA

20

POČET ŽUP

na území dnešního Slovenska se na konci 19. století alespoň částečně rozprostíralo dvacet žup.

94 M

NEJNÍŽE

Nejnižší bod Slovenska, hladina řeky Bodrog na maďarské hranici (Zemplín), leží 94 metrů nad mořem.

2655 M

NEJVÝŠE

Tolik metrů nad mořem leží vrchol nejvyšší slovenské hory, Gerlachovského štítu (Spiš).