Centrální banky mnoha vyspělých zemí snížily úrokové sazby na bezprecedentně nízkou úroveň, v mnoha případech dokonce až na nulu, a byly vlivem nepříznivého ekonomického vývoje nuceny hledat cesty k dalšímu uvolnění měnové politiky jinými nástroji. S touto novou situací se centrální banky vyrovnaly po svém. Některé začaly nakupovat státní cenné papíry a realizovaly tak politiku kvantitativního uvolňování. Jiné měnové autority začaly od komerčních bank nakupovat nové třídy aktiv, aby jim poskytly tolik potřebnou likviditu a zároveň vylepšily strukturu portfolia jejich aktiv. Další centrální banky začaly poskytovat úvěry s delší než obvyklou dobou splatnosti anebo - v případě malých otevřených ekonomik - sáhly k devizovým intervencím. Našly se i centrální banky, které vyzkoušely záporné úrokové sazby. Proč to dělají? Proč raději neřeknou, že vyčerpaly svůj prostor a teď již budou čekat na to, až se ekonomická situace sama vrátí do normálu?

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se