Před rokem voliči v prvním kole volby hlavy státu rozhodli, že se nový prezident bude vybírat ze dvou kandidátů: Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana. Přímá volba prezidenta, která celý rok předtím vypadala jako souboj opotřebovaných, nevýrazných a nezvolitelných politiků, tak směřovala k celkem překvapivému, a hlavně dramaticky vnímanému finále.

Dva týdny mezi prvním a druhým kolem volby byly přepolitizovaným, zvláštně zjitřeným obdobím. Avšak málokdo měl pocit, že se opravdu rozhoduje o budoucnosti země. Že další vývoj Česka nějak výrazněji ovlivní, jestli vyhraje hřmotný stroj na bonmoty Zeman, nebo pospávající gentleman Schwarzenberg. Pro mnohé to byla víc otázka estetická než reálně politická a řešili, kdo bude zemi lépe reprezentovat na portrétech ve školních třídách a na poštovních známkách. Volba prezidenta republiky se spíš brala jako jakési metaforické účtování s minulostí. Zda vítězem bezmála čtvrtstoletí nových svobodných dějin bude "pravda a láska", nebo "pragmatická politika". Jestli vyhraje - abychom se drželi klišé - "pražská kavárna", nebo "česká hospoda".

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se