Během jediného měsíce mezi pádem režimu Viktora Januovyče a záborem Krymu se Vladimiru Putinovi podařilo transformovat to, co zpočátku bylo výběrem mezi dvěma obchodními centry, ve volbu geopolitickou a "civilizační". Tím, že ruský prezident formuloval to, oč jde, v těchto pojmech, a tím, že popřel územní celistvost Ukrajiny, ohlásil Rusko, které se staví proti Evropě.

Na konci 80. let minulého století Michail Gorbačov formuloval projekt "společného evropského domu", v němž by mělo i Rusko své místo. Putin, podle něhož tento projekt vedl k "největší geopolitické katastrofě" minulého století - to jest ke konci Sovětského svazu, se vrátil k bývalému myšlení, v němž se mísí imperiální logika a rétorika obklíčené pevnosti. Někdejší polský disident Adam Michnik z toho vyvodil závěr, že jde o "konec nejšťastnějšího čtvrtstoletí polských dějin za poslední čtyři století" (Gazeta, 19. 3. 2014).

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se