Díky strukturálním reformám provedeným po roce 2004 a politice otevřenosti v rámci mezinárodního obchodu rostl v letech před globální krizí egyptský hrubý domácí produkt sedmiprocentním tempem. Zhoršení vnějších podmínek ale znamenalo zpomalení růstu na 4,7 procenta v roce 2009. Další výrazné zpomalení růstu přinesla politická nestabilita, která následovala po událostech "arabského jara".

V roce 2011 tak egyptský HDP přidal už jenom 1,8 procenta. Poslední dva roky se růst pohybuje kolem dvou procent.

MÁLO INVESTIC V SOUKROMÉM SEKTORU

Jedním ze základních faktorů, který destabilizuje politickou situaci v zemi, je sociální frustrace vzniklá z vysoké nezaměstnanosti mezi mladou generací. Každým rokem přichází na egyptský trh práce 700 tisíc nových pracovníků.

Aby trh práce tento počet nových pracovních sil absorboval, muselo by podle propočtů Mezinárodního měnového fondu růst egyptské hospodářství šestiprocentním až sedmiprocentním tempem ročně. Až na krátkou výjimku v období před globální finanční krizí ale egyptský HDP dosahoval daleko nižších hodnot. To je částečně dáno slabou úrovní investic, zejména investic v soukromém sektoru.

V posledním desetiletí dosahovaly soukromé investice v průměru 11 až 12 procent HDP, zatímco v rozvíjejících se zemích Asie tento poměr činil přes 20 procent. Negativním faktorem působícím proti většímu zapojení investic je kromě politické nestability poměrně vysoká míra inflace. I přes slabý růst egyptské ekonomiky se inflace pohybuje kolem 10 procent.

Při svém ekonomickém rozvoji se Egypt může opřít o naleziště ropy, zemního plynu, fosfátů, zlata a železné rudy. Ropa se těží zejména v oblasti Suezského zálivu a zemní plyn v deltě Nilu. Obě komodity jsou důležitými zdroji deviz, jichž přinášejí více než turistický průmysl.

V případě ropy se vyváží 15 procent produkce a u plynu 18 procent. Petrolejářský sektor je zároveň největším příjemcem zahraničních investic, se 40procentním podílem na celkových přímých zahraničních investicích směřujících do země.

Ve zpracovatelském průmyslu je sice i nadále nejvýznamnějším oborem textil a výroba oděvů, dynamicky se však rozvíjejí i nové obory jako elektronický průmysl, výroba telekomunikačních zařízení a licenční výroba dopravních prostředků. Tradiční silné zastoupení má i chemický a ocelářský průmysl, které využívají domácí surovinovou základnu.

DŮLEŽITÝ CESTOVNÍ RUCH

Páteří egyptské ekonomiky jsou však služby, které zaměstnávají největší počet pracovních sil. Dominantním sektorem je cestovní ruch, který zaměstnává 12 procent aktivní populace. Egypt je tradiční turistickou destinací, která přitahuje okolo 10 milionů zahraničních turistů ročně. Ti jsou však velmi citliví na známky jakékoli nestability a politické otřesy posledních let tak znamenaly výrazný propad turistické aktivity.

Vývoj sektoru nepříznivě ovlivnila také recese v zemích EU, z nichž přijíždí téměř 60 procent turistů. Nepříznivý vývoj evropské i světové ekonomiky v minulých letech negativně ovlivnil také příjmy z provozování Suezského průplavu, což mělo negativní vliv na vývoj veřejných financí. Současné oživení ve světě naopak přispívá k větší intenzitě mezinárodní přepravy a vyšším příjmům z provozu průplavu.

Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Egyptem má od roku 2004 rostoucí tendenci. Pouze v roce 2011, v důsledku politických událostí v Egyptě, došlo přechodně ke snížení objemu vzájemného obchodu. Nejvýznamnější českou exportní komoditou jsou osobní automobily (36 %) a zbraně a střelivo (12 %), určené především pro policejní složky. Na dovozu se naopak nejvíce podílí vlna (23 %), prostředky k rozvodu elektrické energie (13 %), chemické výrobky a textilní příze a výrobky (obojí 9 %).

Egypt má výrazný růstový potenciál, který ale momentálně dusí politická nestabilita. Až se mu ji podaří překonat, má všechny předpoklady k tomu, aby byl opět jednou z nejdynamičtějších zemí regionu. Pro české podniky to znamená příležitost pro pokračování dynamického rozvoje vzájemných obchodních vztahů.


Autor je ředitel odboru ekonomických analýz, MPO


Páteří egyptské ekonomiky jsou služby, které zaměstnávají největší počet pracovních sil. Dominantním sektorem je přitom cestovní ruch.
Foto: Shutterstock