Už podruhé v posledních dvou letech vláda kývla na kurzarbeit. Tedy na dorovnání platů zaměstnanců firem, kteří by jinak byli propuštěni. Hlavní novinkou je, že by mělo jít o dotaci podnikům ze státních peněz - ne už o vzdělávací program placený především unií.
Jen stručně k historii prvního pokusu o kurzarbeit: V roce 2009 přišla krize. Na začátku 2010 se kurzarbeit - po vzoru Německa - stal jedním z osmatřiceti bodů, které v protikrizovém balíčku schválila tripartita. V druhé polovině roku 2012 vláda s exministrem práce Jaroslavem Drábkem schválila kurzarbeit pod názvem "Vzdělávejte se pro stabilitu", který ovšem s německým modelem neměl společného prakticky nic.
O rok později a mnoha změnách se kurzarbeit alias vzdělávací program z peněz unie stal jedním z bodů plánu pro zaměstnanost tehdejší exministryně Ludmily Müllerové. Výsledky nebyly oslnivé - z vyčleněných 400 milionů korun si 29 firem rozdělilo deset milionů. Takže už na podzim 2013 další exministr práce František Koníček navrhl přesunout 250 milionů z kurzarbeitu na příspěvky na mzdu mladým.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
