Česko ve výdajích na vědu poprvé překonalo průměr EU a nechalo za sebou i Británii či Irsko.
Ty nejúspěšnější státy jsou ale pořád v nedohlednu - Skandinávci nebo Německo dávají ročně na vědu a výzkum tři a více procent.
Tuzemským motorem posledních let pak byly hlavně fondy EU, z nichž se financovaly desítky mnohamiliardových výzkumných center typu Biocev ve Vestci nebo superlaser ELI.
Málokdo v Česku má takový přehled o tom, kolik stát a firmy ročně utratí za vědu, jako Martin Mana. Jedenáctým rokem vede oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti na statistickém úřadu. A je také tím, kdo se svými kolegy rok co rok sestavuje obsáhlou databázi údajů o tom, kolik se v Česku ročně vydá na vědu a výzkum a kolik lidí se oboru věnuje. S těmito čísly potom pracuje jak Brusel, tak česká vláda či Eurostat.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení