Za oknem malého kumbálku v budově Procházkova ústavu plzeňské lékařské fakulty žloutne listí. Uvnitř svítí dva monitory, na zdi visí dva avantgardní obrazy, jinak celkem pusto. To vše na pěti metrech čtverečních. "Tady jsem dnes naposledy, už se stěhuju do nových laboratoří. Ale nikoli bez nostalgie," sundává z rozviklané židle svůj bílý plášť jednačtyřicetiletý Karel Ježek.
Milovník experimentální hudby svou kumštýřskou vizáží do archaických badatelských kulis tak nějak zapadá. Zdání ale klame - jde o špičkového, mezinárodně úspěšného neurofyziologa, který do loňska pracoval v týmu norských manželů Edvarda a May-Britt Moserových, letošních laureátů Nobelovy ceny za medicínu.
Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
- První měsíc za 40 Kč, poté za 179 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se
