Britský diplomat a kanadský wrestler chtějí v Praze prorazit s minisklady

Pozornost řidičů projíždějících po Argentinské ulici v pražských Holešovicích už nějaký čas poutá několikametrová plachta, inzerující k pronájmu minisklady. Ty jsou k dispozici nejen v červeně natřené budově, přes jejíž dvě patra je plachta natažena, ale také na dvou dalších pražských místech. Stojí za nimi kanadská společnost Less Mess Storage (LMS).

Pokud se naplní plány jejích majitelů, naráželi by Pražané na podobnou pompézní venkovní reklamu mnohem častěji.

Firma kotovaná na torontské burze chce totiž v Česku prorazit s původně americkým konceptem zvaným self-storage. Jde o pronajímání menších skladů pro osobní i firemní majetek.

Do kójí o rozměrech od jednoho do třiceti metrů čtverečních si mohou zájemci uložit v podstatě všechno možné od drobností ve stěhovacích krabicích až třeba po vodní skútr.

LMS sestává z dvou větví - pražské a varšavské. Ta pražská zaměstnává momentálně 16 lidí a vznikla dubnovým odkoupením za sedm milionů eur od City Self Storage, která se tento byznys v Praze pokoušela rozjet už od začátku tisíciletí.

Úložná plocha čítá 10 140 metrů čtverečních a zaplněno je z ní přibližně 80 procent. Ideální by podle šéfů byla asi 90procentní zaplněnost. "Je třeba mít stále volné kapacity k tomu, abychom mohli přijímat nové zákazníky," vysvětluje generální ředitel a spolumajitel Guy Pinsent. Tento 38letý Brit se vzděláním z elitních škol v Etonu a Cambridge působil jako diplomat na varšavské britské ambasádě. Poté v Polsku podnikal v realitách.

Pražská část jeho nynější firmy utržila loni necelých 43 milionů korun a její provozní zisk činil 20 milionů. Pinsent by rád, aby tato čísla rostla. K tomu musí buď zdražit nebo rozšířit kapacity. V plánu je druhá možnost - naučit Čechy více využívat jejích služeb.

Majitele LMS k tomu vede jednoduchá matematika: V USA, kde má self-storage tradici od 60. let, je průměr 7,3 čtvereční stopy na osobu (1 stopa = 9,3 dm2). V Kanadě je to 3,5 stopy a v Británii, kam self-storage dorazil v 80. letech, je to 0,6 čtvereční stopy.

"V Česku jsme nyní v tomto byznyse jediní a ten poměr je tu zatím v podstatě nulový," vysvětluje Pinsent s tím, že prvním cílem je pro ně dostat se na britskou úroveň. To by při přepočtu na čtvereční metry a milion pražských obyvatel znamenalo plochu o rozloze 55 tisíc čtverečních metrů. Tedy více než pětinásobek současných kapacit.

"Odpovídalo by to asi tak čtrnácti budovám. Deset nových bychom v Praze mohli vybudovat do deseti let," předpovídá Pete Smith. Spoluzakladatel firmy a předseda představenstva se s Pinsentem potkal v boxerském klubu v Cambridgi. V Kanadě, odkud pochází, se živil jako právník a zároveň profesionální zápasník wrestlingu.

K víře v nárůst středoevropského a zejména pražského skladovacího podnikání ho motivuje demografie. "Lidé se hodně stěhují. Navíc často do nových, menších bytů, jež nemají sklepy či jiné odkládací prostory. Ale hlavně s tím, jak roste kupní síla, lidé stále více hromadí věci," vysvětluje Smith, jak vzniká poptávka po jejich službách.

Současné klienty podle obou šéfů tvoří napůl firmy a napůl klasičtí koncoví zákazníci. Tento mix si pochvalují. "Firmy jsou dobrými zákazníky, protože zpravidla vydrží déle," upřesňuje Smith. Podle něj obyčejní zákazníci často využívají služby jak pro uskladnění věcí, které nemají kam dát nebo je z jiných důvodů nechtějí či nemohou mít u sebe. "Například když se stěhují, odjíždí na delší dobu do zahraničí, pronajímají svůj byt nebo třeba jen chtějí udělat z garáže či sklepa částečně obyvatelné místo namísto skladiště," dodává.

Firmy potom prý často služeb využívají, když sami expandují a kancelářské prostory jim přestávají stačit. "Klasické sklady se nedají pronajmout pro pouhých deset nebo dvacet metrů čtverečních," vysvětluje Pinset. Průměrný zákazník si u Less Mess storage pronajímá jen 3,5 metru čtverečního.

V byznysplánu, který počítá se stejnými cenami jak pro krátkodobé, tak i dlouhodobé pronajímatele, se firmy vyplatí více. Za uskladnění metru čtverečního se v Praze měsíčně platí 18 eur. Zajímavé je, že stejná služba ve Varšavě je dražší - stojí 21 eur. "Polská ekonomika roste silněji a to se projevuje i v nájmech," vysvětluje Pinset, který ve Varšavě dlouhodobě žije, příklad přelivu makroekonomického ukazatele do každodenního byznysu.