Biometrie v Čechách

Při vyslovení slova biometrie se většině z nás automaticky vybaví identifikace či autentizace uživatele na základě otisků prstů. Nebo také pomocí rozpoznávání hlasu, obličeje či skenování oční duhovky. Tyto metody si však v řadě firem nacházejí své uplatnění zatím spíše postupně.

"Hlavní výhodou biometrie je, že v ideálním případě reprezentuje přímo konkrétního člověka, nikoli přenositelný předmět, šifrovací klíč nebo tajemství," říká Ivo Rosol, ředitel vývojové divize společnosti OKsystem. "Některé biometrie umějí příslušný software dokonce rozpoznat lépe než člověk - jde například o biometrie ruky, chůze nebo oční duhovky. Poskytuje tak možnost automaticky nalézt a rozpoznat konkrétního jedince mezi mnoha jinými. Systémy založené na biometrii je proto přínosné používat pro zajištění nezastupitelnosti a řízení logické i fyzické bezpečnosti. Pro některé naše zákazníky jsme například implementovali docházkový systém se čtečkami otisků prstu," uvádí.

Svoji pozici si však stále více upevňuje také hlasová biometrie. "Výhody biometrických technologií spočívají v zásadě ve zvyšování úrovně bezpečnosti a současně ve zvyšování kvality poskytované služby," vysvětluje Dalibor Fiala, konzultant rozvoje řešení ve společnosti T-Mobile. "Třeba když vás vaše banka místo složitého ověřování totožnosti pozná rovnou po hlase a pak vás osloví jménem a v reálném čase vyhledá váš poslední nedořešený problém, tak stěží budete protestovat," popisuje.

Pomalý rozjezd

"Přestože je v současné době poměrně široká nabídka nejrůznějších zařízení pro práci s běžně dostupnou biometrií, zejména s otisky prstů nebo fotografií obličeje, biometrické systémy v tuzemských podmínkách dosud netvoří často poptávanou komoditu," popisuje současnou situaci Rosol.

Překážek je podle něj více, především fakt, že běžně používaná biometrie sama neposkytuje dostatečnou jistotu jednoznačné identifikace. "Většinou je tak nezbytné doplnit biometrický údaj ještě dalším faktorem, což komplikuje nejen proces identifikace, ale i příslušný snímač a software," říká. Kromě toho je zde riziko podvrhnutí biometrického vzorku, zejména u otisků prstů (jemuž se snaží zabránit některé dražší snímače pomocí různých testů "živosti") a roli hraje také konzervativní přístup uživatelů.

"Osobně očekávám, že pozitivní roli v budoucí adopci biometrických technologií přinesou mobilní telefony, ve spojení s bezkontaktními platbami a mobilním bankovnictvím," uvádí Rosol. Nezanedbatelné jsou podle Fialy také obavy z počáteční investice a dlouhé a nákladné integrace biometrického řešení do aplikační infrastruktury.

Změnu vnímání však mohou přinést také nové přístupy a technologie. "Nadějným trendem je propojení biometrických technologií a kryptografie, tedy dvou diametrálně odlišných světů," říká Rosol z OKsystemu. "V současné době se intenzivně pracuje například na autentizaci založené na použití biometrie hlasu a mobilního telefonu společně se standardní silnou kryptografií," uvádí Rosol.

Podpis už jen biometricky?

Velký zájem budí v poslední době tzv. dynamický biometrický podpis. "Biometrický (nebo také viditelný digitální podpis) je digitální obdoba vlastnoručního podpisu, která slouží k bezpečnému a právně závaznému podepisování elektronických dokumentů," vysvětluje Milan Petráň, manažer oblasti BPM ve společnosti Trask solutions. "Lze jím opatřit např. smlouvy, faktury, žádosti nebo nabídky, a ty jsou takto zabezpečené a připravené k dalšímu elektronickému zpracování, distribuci, případně i k tisku," dodává.

Tento podpis je založen na kombinaci vizuální reprezentace podpisu a řady parametrů, jako jsou rychlost, zrychlení, tlak, dynamika podpisu aj., které jsou pro každého jednotlivce jedinečné. Vše přitom funguje z pohledu uživatele velmi intuitivně - pouze se podepisuje nikoliv na papír, nýbrž na tablet s tlakově citlivým displejem či speciální "signpad". Existují však i alternativy umožňující např. podpis na papírový dokument (který si odnáší klient) s využitím speciálního inkoustového pera pro zachycení jak psaného, tak i biometrického podpisu přes biometrickou podložku.

Uplatnění je široké

Biometrický podpis může nalézt uplatnění prakticky v libovolném odvětví, výběr technologie a implementaci lze přitom přizpůsobit nárokům daného prostředí. "Zákazníci z finančního sektoru preferují biometrické řešení, které pracuje s podpisovou historií zákazníka. Obvyklé je nahrazení dříve používaných podpisových vzorů podpisovými profily, které se vytvářejí v průběhu podpisové historie a mění se tak spolu s tím, jak se jednotlivé biometrické prvky každého jedince s jeho věkem vyvíjejí," vysvětluje Dalibor Fiala z T-Mobilu. Telekomunikační operátoři a všichni ti, kteří s podpisovou historií nepracují, se podle něj obvykle spokojí s jednodušší technologií, která nepoužívá například pět biometrických prvků, ale třeba jenom tři. Ty pak uloží do smluvního dokumentu pro případ užití při vzniku případného sporu v budoucnu.

Podstatné je však napojení této technologie na další podnikové aplikace či systémy a navazující procesy. "Biometrický podpis lze aplikovat prakticky pro jakoukoliv obchodní aplikaci a lze jej využít v řadě firemních procesů, jako jsou prodejní a obchodní procesy, platební transakce nebo interní a servisní procesy. Umožňuje přesné a rychlé ověřování operací pomocí podpisových vzorů nebo odbourání papíru a využití pouze elektronických dokumentů," popisuje Petráň.

Zavedení biometrického podpisu tedy není jen věcí instalace příslušné technologie. "Zajímavá je především dodávka komplexního řešení, tedy včetně části návazného zpracování biometricky podepsaných dokumentů," říká Roman Knapp, obchodní ředitel společnosti Ixtent. Hlavní výhodou je pak úspora nákladů spojená s úplným odbouráním potřeby papírové verze dokumentu. "Pokud se mi podaří docílit toho, že nemusím dokument tisknout a následně znovu skenovat a opisovat (či automaticky vytěžovat) údaje v něm obsažené, plus eliminuji nutnost držení paralelního papírového archivu, mám nakročeno k dosažení návratnosti investice spojené se zavedením této technologie, která bude v řádu měsíců," tvrdí Knapp.

Přínosem je dále úspora času, zvýšení produktivity práce, výrazné zrychlení procesů, ale také zvýšení komfortu pro zákazníka, možnost obsluhy klienta v terénu, a tedy i zvýšení motivace prodejců. Například mobilní bankovní poradce může nechat klienta podepsat elektronickou verzi smlouvy či žádosti o úvěr přímo "v terénu" a okamžitě ji odeslat k dalšímu zpracování. Zrychlení vyřízení požadavku z pohledu klienta je evidentní.

Zájem sílí

V souvislosti s dynamickým biometrickým podpisem jsou pro firmy směrodatné zejména legislativní aspekty. Vše ale často závisí jen na vhodné implementaci. Zavedením biometrických podpisů lze podle Petráně dosáhnout dokonce i zvýšení bezpečnosti operací, které na podpis navazují. Podle průzkumu Trasku počítá s nasazením biometrického podpisu nejpozději do tří let nejméně polovina velkých společností, pravděpodobně jich však bude ještě více.

Adopci může napomoci i pokračující rozvoj v této oblasti. Firmy např. mohou využít již předpřipravená, bezpečná řešení vyhovující standardu SOA. "Takové řešení může být např. připraveno pro on-line i off-line využití, dovolí srovnávat podpis s předem vytvořeným vzorem atd. Implementace a integrace dynamického biometrického podpisu do firemních procesů je pak jednoznačně rychlejší a levnější," uvádí Petráň z Trask solutions.

"Na Slovensku Tatrabanka už v roce 2010 zavedla řešení biometrického podpisu do běžného bankovního provozu při ověřování (autorizaci) transakcí. V roce 2012 byla tato technologie rozšířena i na autorizaci smluv (o otevření účtu, hypotéky atd.)," uvádí Fiala z T-Mobilu.

V letošním roce 2014 se však poptávka zvedla také v České republice. "GE Money Bank, Kooperativa a celá Vienna Insurance Group a také ČSOB implementují biometrii nebo alespoň rozjely své pilotní projekty. Také telekomunikační operátoři O2 a T-Mobile ohlásili, že biometrii zavedli do běžného provozu, a to při podpisu nových smluv," doplňuje Fiala.

"Jednoznačným trendem je zavádění biometrického dynamického podpisu na pobočkách či prodejnách, tedy koncových místech, kam zákazník přichází vyřídit svůj požadavek," pozoruje Roman Knapp z Ixtentu. Čím je podle něj počet koncových míst vyšší, tím větších úspor lze při eliminaci papíru a přechodu na elektronické zpracování dosáhnout.