Inženýr objevitel

V podstatě už dvě desetiletí se žehrá na to, že České republice chybí technická inteligence. Jako by rok 1989 všechny chytré lidi odvál směrem k humanitním vědám, které byly z hlediska společnosti daleko důležitější než všechny ostatní. Ekonomů, filozofů, psychologů, sociologů máme nadbytek, ale kde jsou inženýři, konstruktéři, vynálezci? Nikdy přitom nepadla otázka: proč? K čemu budou? Jistě. Předpokládalo se, že inženýr je muž či žena praxe. Někdo, kdo dokáže teoretické objevy aplikovat do života. Někdo, kdo si nepotrpí na řeči, ale umí tyhle řeči uvést do konkrétního výstupu.

Inženýr však tradičně není fach­idiot. Není to člověk s omezeným výhledem. Naopak. Samo slovo naznačuje, že je to projektor, někdo, kdo projektuje své vize do skutečnosti. Je to někdo, kdo dokáže sny převést ve skutečnost, a to jenom na základě toho, že rozumí tomu, jak se věci mají, jak fungují.

Jinými slovy: v České republice bude jen tolik inženýrů, kolik jich naučíme nechávat se unést svými vlastními sny. Svými představami. Svými vizemi do budoucna. I inženýr potřebuje rozlet. Rozhled do krajiny. Pro tvorbu, protože inženýrská činnost není aplikace něčeho, co se kdo naučí, nýbrž aplikace toho, co kdo objeví.

Volání po více lidech technického zaměření, tedy po nových inženýrech, není tedy primárně voláním po někom, kdo rozumí technickým souvislostem. Nýbrž po lidech, kteří dokážou objevovat svět a jeho souvislosti. Bude-li ministerstvo školství mířit tímto směrem, nemůže minout. Jinak bude úplně vedle.