Žebříček českých vysokých škol: Brno výrazně porazilo Univerzitu Karlovu

Téměř šedesát hodnocených fakult v sedmi prestižních oborech, šance na přijetí i na uplatnění po studiích, nástupní platy absolventů, komentáře expertů, kteří v oboru už roky působí. Hospodářské noviny letos již po osmé přinášejí exkluzivní žebříček nejlepších vysokých škol v Česku za uplynulý rok a nabízejí v něm přehledné srovnání kvality výuky na jednotlivých univerzitách.

Srovnáváme prestižní i stěžejní obory českého byznysu a průmyslu: ekonomii, informatiku, strojírenství, architekturu, právo, psychologii a sociologii. Tato příloha je návodem pro všechny, kdo právě vybírají vysokou školu a chtějí vědět, kam si jít pro nejkvalitnější dostupné vzdělání v zemi.

Bodují regiony

Překvapením letošního ročníku jsou univerzity z regionů, především z Brna a Liberce. Brněnská Masarykova univerzita zvítězila hned ve dvou oborech, v psychologii a sociologii. A další brněnská univerzita - Vysoké učení technické v Brně (VUT) - obsadila druhé místo v architektuře a ve strojírenství. Právě v oboru strojírenství jsou regiony velmi silné. Nejlepší strojírenskou vysokou školou v Česku se stala Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci, která se na špici vyšvihla z loňského třetího místa.

V ekonomii již tradičně zvítězil Institut ekonomických studií (IES) pražské Karlovy univerzity, který si punc nejlepší české ekonomické školy nese už mnoho let. "IES vyhrál zaslouženě, je to skutečně první liga v českém ekonomickém výzkumu," říká akademický ekonom Daniel Münich, bývalý člen Národní ekonomické rady vlády. "IES ale jako jediný vítěz není fakultou, ale pouze pracovištěm v rámci fakulty. Ve srovnání se světem je to velmi zvláštní, že největší a jedna z nejrenomovanějších univerzit v Česku nemá svou vlastní ekonomickou fakultu," upozorňuje Münich.

Dalším sledovaným oborem je informatika, v níž zvítězila Fakulta elektrotechnická pražského ČVUT, která se na první a druhé příčce tradičně střídá s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Tato univerzita také prokázala, že dokáže nejlépe připravit studenty práva.

V posluchárnách ubývá studentů

Při hodnocení postupovaly HN podle unikátní metodiky, která zohledňuje celou řadu faktorů, jež vypovídají o kvalitě školy: jak dokáže spolupracovat se zahraničními univerzitami, jak přísný má výběr studentů, jak individuálně k nim přistupuje, jak se dokáže prosadit ve světě vědy a podle řady dalších kritérií.

Při srovnání dat vyšlo najevo, že studentů na českých vysokých školách ubývá. Proti předchozímu roku jich loni v posluchárnách zkoumaných škol více než sedm tisíc ubylo, nejvíce - přes šest tisíc - na ekonomických fakultách. Podle expertů za to může demografický vývoj, kdy se zmenšuje počet mladých lidí v populaci. Jedině v oboru IT studentů lehce přibylo.

V Česku funguje i řada soukromých vysokých škol, ale pouze tři soukromé univerzity. Soukromou univerzitu HN letos do žebříčku zařadily poprvé - Vysokou školu finanční a správní, a to v oboru ekonomie. Univerzita Jana Amose Komenského Praha se hodnocení odmítla zúčastnit a Metropolitní univerzita Praha nespadá do hodnocených oborů. Letos poprvé také HN nehodnotily lékařské fakulty, které se odmítly do žebříčků zapojit. Redakce tak připojuje pouze jejich orientační srovnání podle vědeckých výsledků.