Úspěšní manažeři a majitelé firem začínají věnovat bohulibým činnostem - jsou lídry obnovující se tradice filantropie v Česku.
Navazují na své předchůdce z dob Rakouska-Uherska i první republiky, a podle výsledků nedávného průzkumu je dokonce zajímají podobná dobročinná témata.
Téměř sedmdesát procent příslušníků společenských elit pomáhá v oblasti sociálních služeb.
Když stavitel a sběratel umění Vojtěch Lanna spoluzakládal sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze, měl nejspíše na srdci jak zachování uměleckých hodnot pro budoucí generace, tak i rozvoj kultury a vzdělanosti v českých zemích.
Obdobně uvažoval hrabě Jan Nepomuk Harrach, když se stal předsedou Společnosti musea Království českého a zasloužil se o vybudování dnešního Národního muzea, ale také o vznik Národního divadla. Pro architekta Josefa Hlávku byla středobodem jeho veškerých dobročinných aktivit podpora studentů a vzdělání a založení nadace poslední vůlí z ledna 1904 pak završením jeho štědrého života.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení