Když přijíždím do Moskvy, pokaždé se mi zdá, že když neuvidím zapnutou televizi, tak život bude vypadat úplně stejně jako před válkou na Ukrajině. Vylezu z metra na mém rodném sídlišti Marjino, jdu po ulici, kolem mě jsou naprosto stejní lidé jako dřív. Někam spěchají, něco řeší, sedí na lavičkách u dětských hřišť, chodí do obchodů, svítí sluníčko, pod nohama je obvyklý březnový prach. Je to skoro stejné jako vždy. Svatojiřské stužky a plakáty „Díky dědovi za vítězství“ se v Moskvě objevily dávno před válkou. A s tím se dalo žít… Nejdůležitější je nezapínat televizi. Moc se chce věřit téhle iluzi.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se