Zmizel stokorunový poplatek, lůžka v LDN se teď plní seniory

Nemocnice i léčebny dlouhodobě nemocných zažívají nápor tisíců nových pacientů v seniorním věku. Poté co minulý rok zmizel stokorunový regulační poplatek za hospitalizaci, zaplnila se některá zařízení do posledního místa. Obsadili je hlavně lidé, pro které rodiny nenašly místo v domovech důchodců. Problémy hlásí zhruba třetina oslovených nemocnic a ústavů.

"Každý měsíc nám přibude až 15 procent nových pacientů," uvádí Zdeněk Štěpán, primář ze šumperské nemocnice, jejíž součástí je rovněž oddělení pro seniory upoutané na lůžko. Podle něj nabobtnal také počet dní, které lidé v nemocnici stráví. Nemocnice tak znovu nemá na nejnutnější věci – pleny, mokré ubrousky nebo brčka na pití.

"Zvýšený zájem pacientů vnímáme i my," potvrzuje Radmila Fleischerová z Nemocnice s poliklinikou Havířov. Ze stovky lůžek pro dlouhodobě nemocné není najednou volné ani jedno.

Podle lékařů se přitom na lůžka "tlačí" i lidé, kteří na ně absolutně nepatří. "Snaží se sem dostat pod záminkou nějakého onemocnění," popisuje Markéta Smutná z Podřipské nemocnice s poliklinikou v Roudnici nad Labem, kde už mají ze všech 43 lůžek pro dlouhodobě nemocné volné jen jedno. Lidé totiž mohou zůstat zdarma v nemocnicích až tři měsíce. Celý pobyt hradí pojišťovny.

A na jejich účtech už je to znát. Třeba mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý sdělil, že VZP minulý rok vydala za klienty v "eldéenkách" 3,8 miliardy korun. To je o pětinu více než předloni. Zatímco v roce 2013 zaplatila VZP péči 53 128 seniorům na lůžkách následné péče, loni už to bylo 55 577 osobám. V celém Česku přibylo v těchto léčebnách a na nemocničních odděleních kolem čtyř tisíc pacientů. 

Vedení resortu zdravotnictví přesto žádnou změnu nechystá. Situaci si podle něj mají pohlídat pojišťovny. "Ti, kdo zdravotní péči nepotřebují, by na nemocničním lůžku být neměli," uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Jenomže podle experta na zdravotnictví Pavla Vepřeka je taková kontrola v praxi téměř nemožná. "U seniora se vždycky najde něco, na co ho můžete léčit," polemizuje s ministerstvem Vepřek.

Stát tak podle něj nesmyslně přichází o peníze, které předtím vyplatil jako příspěvek na péči. Jeho výše se pohybuje od osmi stovek do 12 tisíc korun a lidé by si z něj měli zaplatit například ošetřovatelku.

"Jenomže pokud se ocitnou v nemocnici, ošetřovatelku nepotřebují, protože péči personálu mají zdarma," připomíná Vepřek. Peníze tak rodině zůstanou. "Správně by sice měli lidé nahlásit pobyt seniora v nemocnici na sociálce a příspěvky by se na dobu hospitalizace měly stopnout, pokud to ale neudělají, často se nic nestane," říká Vepřek. Systémy zdravotní a sociální péče totiž nejsou propojené. Nikdo na to nemusí přijít. 

Na druhou stranu to, že lidé nechávají své dlouhodobě nemocné příbuzné v léčebnách, je logické. V Česku totiž sociální služby pro staré lidi upoutané na lůžko chybí.

Podle Stanislava Fialy z Asociace českých a moravských nemocnic je třetina lidí v nemocnicích právě proto, že se pro ně nenašla vhodná sociální péče. Nepřetržitou lékařskou péči nepotřebují. A naopak čtvrtina seniorů v domovech důchodců by ji mít měla.

Od letošního ledna zmizely také třicetikorunové poplatky u lékaře v ordinacích. Tam ale prozatím zdravotníci nárůst pacientů nepociťují. "Prozatím se nic zvláštního neprojevilo. Na hodnocení je však brzy, uplynula příliš krátká doba," vysvětluje známý pražský praktický lékař Jan Jelínek. V hodnocení by prý byl opatrný také proto, že statistiku mohla zkreslit chřipková epidemie. 

Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka se žádné zvraty v ambulancích nečekají. Zavedení třicetikorunových poplatků se totiž podle něj minulo účinkem. "Zhruba rok až dva po zavedení poplatků sice u lékařů pacientů ubylo, ale v dalších letech se to vrátilo zpátky na původní úroveň. To ukazuje, že poplatky regulační efekt neměly," řekl ministr zdravotnictví Němeček.