Stanislav Gross nikdy neměl příliš pevný stisk ruky. Když mi ji ale podal v sobotu 26. října 2013 ve foyer České televize, kde jsme se náhodu potkali při parlamentních volbách, nebyla v ní už síla skoro žádná. Gross, trochu pohublý, ale v dobré náladě, se celých těch zhruba deset minut, co jsme spolu strávili, usmíval a rozmlouval skoro přátelsky – vzhledem k tomu, co všechno jsem o něm za těch skoro dvacet let napsal a řekl, to bylo vlastně docela překvapující. Jen bylo poznat, že mu řeč dělá trochu problémy. Bylo to naposledy, co jsme se viděli.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se