Eurozóna začíná mluvit o „plánu B“ pro Řecko

Víkendová schůzka v Rize, která měla ukončit přetrvávající problémy mezi Řeckem a zbytkem eurozóny, se zvrhla v pravý opak. Neochota Řeků přistoupit k nutným reformám, díky kterým by mohly státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond Aténám uvolnit peníze ze záchranného balíku, přiměla ministry k otevření debaty o možných alternativách.

Že je potřeba začít uvažovat o „plánu B“, přednesl při jednání jako první slovinský ministr financí Dušan Mramor. „Diskutovali jsme o tom, co budeme dělat, pokud nebude včas dosaženo nového programu pro Řecko,“ uvedl Mramor. Odmítl nicméně, že by absence nové dohody o pomoci Řecku znamenala automatický odchod Řecka z eurozóny. „Plánem B může být cokoliv,“ prohlásil slovinský ministr.

Úvahy o nouzovém plánu nepřímo signalizoval i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Neměli byste se ptát zodpovědných politiků na alternativy,“ odpověděl ministr na otázku ohledně existence plánu B s tím, že pokud by odpověděl kladně, mohl by vyvolat paniku.

Eurozóna v únoru souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur ale podmínila věrohodným seznamem reforem. Ten ale Atény dosud nepředložily. Nechtějí připustit ráznější reformu penzijního systému ani reformu pracovního trhu.

Řecku přitom rychle docházejí finance. Vláda už nařídila veřejným institucím půjčit státu peníze, které teď zrovna nepotřebují, aby mohl vyplatit mzdy a důchody.

Šéf Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem už odmítl, že by věřitelé uvolnili Řecku alespoň část prostředků ještě před dohodou. Ta se ale nečeká dříve než na schůzce Euroskupiny 11. května.

Jen den poté musí Atény splatit 750 milionů eur Mezinárodnímu měnovému fondu. Na to však již zřejmě „opět“ nebudou mít peníze.