Velká data jdou Evropou i naší zemí

Tím důvodem jsou big data. Jednak se zabývají informacemi, jež nelze zpracovat a analyzovat tradičními způsoby, jednak se velká data stávají středním proudem. S nimi tudíž spontánně přicházejí zcela nové technologie, procesy a způsoby zpracování, a ty začínají hrát čím dál větší roli.

Podle průzkumu celoevropského webu a sociálních sítí kolem B2B problematiky velkých dat a pokročilé analytiky v období druhé poloviny loňského roku, jenž pro ICT revue provedla společnost Yeseter, se velkými daty začaly seriózně zabývat - už o nich nejenom mluvit - velké evropské firmy, včetně některých domácích. Co se od velkých dat ve skutečnosti očekává na poli firemní informatiky, kdo a proč se o ně nejvíce zajímá a co vlastně přinášejí?

Data a jejich zpracování

Pouze osm procent firem využívá pro analytické účely jedinou aplikaci ke zpracování dat. Ostatní firmy, podle uvedeného průzkumu, obvykle používají více analytických nástrojů.

Je zřejmé, že analytici nezřídka analyzují data v různých prostředích. Práce s nimi a příprava dat zde však bere hodně času a je náročná na jejich sourodost v celkovém unifikovaném pohledu v rámci organizace. To vše velmi úzce souvisí s často skloňovanými pojmy Single Version Of Truth (SVOT) a Single Source Of Truth (SSOT) - jednotná verze a jednotný zdroj pravdy, které právě definují homogenitu zpracovávaných dat a jejich důvěryhodnost.

Data a firemní útvary

Firemní útvary s nejčastějším výskytem či potřebou analýzy dat jsou marketing, obchodní oddělení, finance a provozní útvary. Tato oddělení pracují s analytikou nejčastěji a rovněž i v největším objemu. Pod provozní útvary jsou zde zahrnuty ty, jež se přímo podílejí na byznysu organizace, ale například ne IT oddělení, které je v tomto směru považováno za podpůrnou složku.

Data a čas

Čím rychleji se na nás data hrnou v čím dál větších objemech, tím intenzivnější roli zde hraje časové hledisko, tedy doba, která uplyne od pořízení dat přes jejich zpracování až do obdržení prvních analytických výstupů.

Domnívat se, že očekávání byznysových útvarů se zde pohybují v řádech dnů a týdnů, by bylo hrubým omylem. Ve skutečnosti se jedná o minuty až hodiny a někdy rozhodují dokonce vteřiny (sic!).

Na včasnost analytických výstupů jsou nejnáročnější provozní oddělení a obchod. Ty často bojují s časem předložení cenových nabídek v několika verzích (např. produkt, konfigurace), a navíc ještě na celou řadu období dopředu.

Data a spokojenost manažerů

Velká disproporce panují ve spokojenosti manažerů s obdrženými analytické výstupy. Stále ještě příliš mnoho manažerů si z různých důvodů není schopno pořídit reporty ve vlastní režii, což vyžaduje součinnost ze strany analytiků nebo pracovníků IT. Nespokojenost nevyvolává ani tak kvalita těchto výkazů, jako spíš jejich nedostatečná včasnost a frustrace manažerů ze závislosti na jiných odděleních.

Data a ztráty příležitostí

Zpožděné platby, výrobní termíny či dodací lhůty s sebou jednoznačně nesou ztráty způsobené v lepším případě penalizací, v tom horším ztrátou zakázky nebo rovnou důvěry. Co se však v organizacích děje při opoždění anebo rovnou absenci analytických výstupů? Zabývá se vůbec někdo ve firemním prostředí ztrátami plynoucími z nesprávných, zmeškaných či chybějících údajů pro strategické rozhodování? Absenci analytických výstupů oceňují firmy zejména ztrátou obchodních příležitostí, nižší návratností, zvýšení interních nákladů nebo dokonce ztrátou trhu.

Data a jejich vlastnictví

Kdo v organizacích nese odpovědnost za výběr a rozvoj technologií kolem velkých dat? A kdo následně tato data vlastní a spravuje? Překvapivě se většinou jedná o odborné útvary a jejich datové analytiky, kteří zde mají rozhodující slovo. Pracovníci IT zase více dbají o kvalitu dat a jejich správu.

Data a tuzemské firmy

V průzkumu ICT revue týkajících se velkých dat v podnikovém prostředí se vynořilo několik zajímavých odpovědí, které si lze přečíst v dalším článku květnového vydání magazínu ICT revue (jeho rozšířenou verzi připravujeme a zveřejníme v nejbližších dnech také na ICTrevue.ihned.cz).

Co však rovněž překvapilo: řada těch největších českých firem, které zná každý žáček základní školy, zcela bez uzardění odpověděla, že se problematikou velkých dat vůbec nezabývá.

To v dnešní době už nelze přejít bez povšimnutí. Co nám to vlastně říkají? Hlavně to, že je jako zákazníci vůbec nezajímáme. Pokud budou chtít zlepšit své hospodářské výsledky, stačí zavolat do parlamentu a prolobovat nějaký nový zákon či novelu. Tomu ovšem lze pouze stěží rozumět jako podnikání či volné soutěži.