Nepopírá, že automobilový průmysl a průmysl vůbec potřebuje novou krev, a to v poměrně velkém množství. Jedním dechem však dodává, že nemá jít o souboj techniků s humanisty, jde pouze o kvalitní vzdělávání v souladu s potřebami trhu.
"Nejde o to, přitáhnout všechny děti a mladé lidi k technickým předmětům, ale vysvětlit, že ve vzdělávání existuje širší nabídka a že průmysl už dávno nejsou špinavé dílny, ale zajímavé prostředí, které potřebuje nejen šikovné ruce, ale i velmi chytré hlavy," vysvětluje člen představenstva společnosti Škoda Auto a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar.
Díky praxím se žáci dostanou k moderní technice i přivýdělku - ČTĚTE ZDE
Diplomem to nekončí: učitelé se vzdělávají navzájem - ČTĚTE ZDE
Žádané firmy podle studentů ekonomie - ČTĚTE ZDE
Anketa: Podílí se vaše firma na zvyšování odbornosti učitelů? - ČTĚTE ZDE
Čekat nestačí. Student potřebuje ostré lokty - ČTĚTE ZDE
Nový vědecký park spojí investory i univerzity - ČTĚTE ZDE
Projekt Pospolu ukázal, jak firmy a školy mohou spolupracovat - ČTĚTE ZDE
Letadla jsou srdeční záležitost, o pár odborníků se každoročně svádí boj - ČTĚTE ZDE
Firmám chybějí odborníci, tak si je raději přeškolují z jiných profesí - ČTĚTE ZDE
Zároveň říká, že stát by měl brát nedostatek techniků vážně. "Podařilo se nám nastartovat například ve spolupráci s ministerstvem školství a profesními sdruženími projekt Pospolu, který je celý o duálním vzdělávání neboli spolupráci firem a škol. Vláda by měla naše doporučení vzít vážně a promítnout je do legislativy," tvrdí.
HN: Jak funguje spolupráce se školami, když pominu vaši vlastní? Co vám na spolupráci vyhovuje a co byste změnili?
Technické vzdělávání je jedním z pilířů strategie naší společenské odpovědnosti neboli CSR. Daří se nám zapojovat už mateřské i základní školy, děti malují auta, modelují je ve 3D, těch škol jsou desítky. Co se týče středních škol, nabízíme exkurze i stáže nejen pro žáky, ale i pro učitele. Přispíváme na vybavení učeben od školek po vysoké školy, poskytujeme výukové materiály i své lidi − přednášejí, vedou diplomové i doktorandské práce. Ale uvítali bychom, kdyby i školy byly vstřícnější, aby se třeba v předmětech prostřídalo více odborníků z praxe, uvolnit dlouhodobě jednoho člověka bývá problematické.
HN: Vraťme se ještě k samotným pedagogům. Cítíte zájem dál se odborně vzdělávat, spolupracovat s firmami, sledovat, jak se mění trh práce?
Spustili jsme před třemi lety program Věda má budoucnost, v němž je zapojeno zatím 20 škol z Mladoboleslavska, a tam je program zaměřen vysloveně na učitele. Učitelé technických předmětů mají možnost být u nás v provozu a zjistit, jak třeba fyziku učit zábavněji, nyní pracujeme s kariérními poradci a chceme zapojit i vedení škol. Hodně sázím na spolupráci s kariérními poradci ve školách. Těm chceme pomoci, ukázat jim možnosti průmyslu. Protože to, že sám nerozumím technice, neznamená, že ji nebudu žákům doporučovat.
Vystudoval VŠCHT a European Business School v Praze. Po absolvování vysoké školy v roce 1983 pracoval v Kaučuku Kralupy, po dvou letech přešel do mladoboleslavské automobilky, kde zastával různé funkce v ekonomické oblasti; v roce 1996 se stal vedoucím controllingu. V letech 2006 až 2010 byl členem představenstva firmy Volkswagen Slovakia. Do Škody Auto se vrátil v roce 2011 jako člen představenstva odpovědný za personalistiku. Je ženatý, má dvě děti.
Je ale důležité, aby školy učitelům, kteří se do programu zapojí, vyšly vstříc. Aby si tuto praxi nemuseli napracovávat, aby to bylo přímo součástí jejich práce, pak podle mě budou brát ještě ochotněji i žáky sem k nám do provozu. Aby viděli, že průmysl není špinavý, ale velice moderní a že nabízí atraktivní práci. A musím říct, že vnímám situaci učitelů, jejich odměňování skutečně není v pořádku.
HN: Když se podíváte do budoucnosti pěti deseti let, ve kterých profesích v automobilovém průmyslu budou chybět lidé?
Z šetření, která máme k dispozici, nám v Česku v technických oborech chybí už nyní celkem sto tisíc pracovníků, především se středoškolským vzděláním − od vyučení po maturitu. Navíc populace stárne, takže od roku 2020 půjde do důchodu 60 tisíc lidí jen ve strojírenství a automobilovém průmyslu, což jsou nosná odvětví pro tuto zemi. Tato odvětví aktuálně potřebují asi sedm tisíc absolventů se středoškolským odborným vzděláním ročně. Nejsou. V minulosti jsme byli jakžtakž schopni naši potřebu pokrýt, ale teď už se deficit zvyšuje rok od roku a bude to horší.
HN: Které profese jsou na tom nejhůře?
Otázka nestojí, zda například potřebujeme nástrojáře, či svářeče. Ale na jaké profese a obory se musíme připravit, které teprve budou v příštích letech třeba právě v automobilovém průmyslu zapotřebí. Proto je tak důležité sladit nabídku oborů ve školách s predikcí trhu.
Uvedu příklad. Na našem učilišti otevíráme v září nový obor IT mechatronik. Na tom je vidět, k jaké přeměně oborů dochází. Už to nejsou jen klasičtí seřizovači, lakýrníci, nástrojáři. Dochází k propojování dříve vzdálených oborů. A v tomto směru chybí v našem školském systému pohled do dálky. Školství nesmí jen pracovat na odstranění aktuálních problémů, musí myslet do budoucnosti. Nestačí jen nabrat do technických oborů více žáků, je také nutné si předem říci, jak by tyto obory měly být proměněny, co trh bude potřebovat.
HN: Pokud přijímáte do firmy mladého člověka, který nevystudoval přímo na vaší střední či vysoké škole, kde vidíte počáteční slabiny?
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
Většinou jde o myšlení v souvislostech a stále ještě jazykové znalosti. Často chybí také zkušenost z firemního prostředí, z praxe, kterou absolventi naší vysoké školy mají povinnou na půl roku. I když to se postupně mění k lepšímu. A také potřebujeme v dobrém slova smyslu lidi, kteří umí zdravě riskovat, jsou odvážnější, nesází úplně na jistoty. Byznys potřebuje lidi, kteří mají chuť se ukázat, třeba i zariskovat a hlavně se chtějí pořád učit nové věci.
HN: Jak úspěšní jsou studenti vašich škol při zahraniční praxi?
Například jsou velmi žádáni v Bentley. Číslo velmi roste. A úspěšní jsou i jinde, naši studenti jsou v Číně i v Rusku. Povinná zahraniční praxe se nám osvědčila. Navíc tím pomáháme i dalším vysokým školám, naše zázemí v zahraničí totiž pomáhá třeba i Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a jejím studentům. A my zase máme možnost vyzkoušet například čínské studenty. Pro mladé lidi je dnes skutečně důležité, aby dovedli být otevřeni světu a nebyli zaměřeni jen na tu českou kotlinu.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist