Firma by neměla své lidi nutit cestovat neefektivně

Pracovní cestou se podle zákoníku práce rozumí časově omezené vyslání zaměstnance mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Zaměstnavatelé se často mylně domnívají, že sjednají-li místo výkonu práce šířeji, například jako více obcí, případně jako území celého kraje či České republiky, nebudou muset zaměstnanci hradit cestovní náhrady, neboť se nejedná o pracovní cestu. To však není pravda.

Pro tyto případy zavádí zákoník práce institut takzvaného pravidelného pracoviště a při cestě mimo něj zaměstnanci přiznává v zásadě stejné nároky jako při pracovní cestě. Není-li místo pravidelného pracoviště sjednáno, považuje se za něj ta obec, v níž začínají cesty zaměstnance nejčastěji.