Jourová chce dostat více žen do práce: Dilema, jestli mít, nebo nemít děti, musí skončit

Současný pracovní trh je zastaralý - chybí na něm ženy, tvrdí Evropská komise. Ty kvůli péči o děti nebo o nemohoucí rodiče často vypadávají z pracovního procesu. A když se do něj vrátí, zastávají nižší a méně placená místa, než by mohly. To pak vede k tomu, že pobírají v celoevropském průměru až o 40 procent nižší důchody než muži.

"Tato situace je neudržitelná. Ženy by měly mít možnost pracovat, i když mají děti. Třeba na zkrácený úvazek nebo z domova," říká Věra Jourová, eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů. Přichází proto s iniciativou, která by ženám možnost volby zajišťovala. Nezaštiťuje se ale právy žen, nýbrž tvrdými ekonomickými daty.

Ženy zvýší ekonomický růst států

"Pro ženy je daleko těžší pracovat než pro muže. Zatímco tři čtvrtiny všech mužů v produktivním věku jsou zaměstnané, žen pracuje jen něco málo přes 60 procent. To je morální a sociální problém, protože ženy pak čelí většímu riziku chudoby," uvedl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Rovnocenné účasti mužů a žen na pracovním trhu přitom chtěla Evropská komise dosáhnout už v roce 2020. Zatím ale v tomto ohledu selhává natolik, že by propast mezi ženami a muži měla zmizet až v roce 2081.

"Nejde ale jen o ženy, podle studií přichází některé země kvůli malému zastoupení žen v ekonomice až o pět procent HDP ročně," uvádí Jourová.

Jedním z nezanedbatelných rizik současného systému je podle ní také demografický vývoj Evropy. "Jeden extrém je, že žena je s dětmi doma a ztrácí své schopnosti. Druhý extrém je, že se ženy rozhodnou děti nemít, aby mohly rozvíjet svou kariéru," pokračuje Jourová. Tu teď přitom ochránci ženských práv kritizují za to, že odmítla prosazovat evropskou směrnici na zavedení 18týdenní placené mateřské dovolené.

"Po svém nástupu jsem nechala tuto směrnici, navrženou už v roce 2008, přezkoumat a zjistili jsme, že většina členských států už takové podmínky má a směrnice navíc neřešila další etapy péče o děti a jiné rodinné příslušníky," vysvětluje Jourová, proč se rozhodla návrh stáhnout.

Klíčová je možnost volby

Její nový plán má tentokrát uspokojit všechny strany. Má být ambiciózní, ale zároveň bude používat "pružnější" jazyk a klást důraz na ekonomickou stránku věci, nikoliv na společenskou změnu. "Podle mnohých studií je například pro rodiny dobré, když jsou otcové do výchovy dětí více zapojeni. Každá země má ale svou kulturu, do které my nechceme zasahovat. Budeme pouze požadovat, aby tady tu možnost otcové měli, pokud ji budou chtít využít," říká Jourová s tím, že i když její iniciativa s větším zapojením otců počítá, nemusí se bát, že by je někdo nutil měnit pleny.

"Jde například o to, že muži nedostanou ani pár dní volna po porodu dítěte," popisuje. Zdůrazňuje ale, že než konkrétní návrh představí, čeká ji ještě mnoho diskusí nejen se státy, ale hlavně se zaměstnavateli a jejich svazy.

Plán má obsahovat například předpisy, které by měly zajišťovat lepší dostupnost zkrácených úvazků nebo práce z domova pro muže i ženy nebo možnost se v péči o dítě střídat, což už třeba Česko umožňuje. Unie by pak měla větší zapojení žen do pracovního procesu podporovat evropskými fondy nebo tlakem na státy v podobě pravidelných hodnocení.

"V Česku se nám už třeba podařilo, abychom mohli evropské fondy používat také na výstavbu a rekonstrukci mateřských škol," uvádí Jourová. Právě za nedostatek zařízení pro hlídání dětí v předškolním věku komise Česko dlouhodobě kritizuje.

Ženy v Česku podle komise nemají možnost vrátit se do práce, kdy by chtěly, pokud nemají dostatek peněz na soukromé jesle nebo ochotnou babičku. To se podařilo alespoň částečně změnit v listopadu loňského roku zákonem o dětských skupinách, které mohou zaměstnavatelé pro své zaměstnance zřizovat.