Od 1. července začal platit zákon o státní službě. Definuje rozsah činností, které jsou zásadně vykonávány státními zaměstnanci.
Sepisováním zákonů, vypisováním veřejných zakázek nebo vymýšlením strategií, jak si třeba poradit s odpady nebo rozdělováním dotací, už se nemají zabývat externisté s pracovními dohodami.
Na některých ministerstvech si ještě dělají analýzu, co všechno zvládnou vlastními silami, jinde už se smlouvy ukončovaly.
Před dvěma lety přišel Nejvyšší kontrolní úřad se zjištěním, že většina ministerstev utrácí čím dál větší částky za externí služby a zpravidla za věci, které by si logicky měla zajistit sama. Mezi příklady bylo třeba ministerstvo průmyslu, které dalo přes dvě stě tisíc korun za sepsání návrhu zákona. Přestože na odboru, pod který úkol spadal, tehdy sedělo 24 lidí.
Podobnou praxi teď ukončil zákon o státní službě, který začal platit od 1. července. "Zákon definuje rozsah činností, které jsou zásadně vykonávány státními zaměstnanci," říká Jiří Korbel, mluvčí ministerstva vnitra, pod které spadá náměstek pro státní službu, hlava všech úředníků.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení