České partaje umírají na uzavřenost

Miloš Zeman má v jedné věci pravdu: české politické strany trpí personální vyprahlostí. Až na výjimky se v nich nerodí skutečné politické osobnosti, a když potřebují nezpochybnitelné odborníky, musí chtě nechtě přikročit k outsourcingu. Když Bohuslav Sobotka potřeboval náhradu za zdiskreditovaného ministra školství Marcela Chládka, musel sáhnout po "nestranické odbornici" Kateřině Valachové, která až následně vstoupila do ČSSD. Babišovo hnutí ANO má ve vládě hned tři nestraníky: Roberta Pelikána, Karlu Šlechtovou a Dana Ťoka. A opozice? Ta je na tom ještě hůř. ODS si outsourcovala dokonce i současného předsedu. Petr Fiala přišel do Nečasovy vlády v květnu 2012 coby nestranický ministr školství, jako definitivní potvrzení personální prázdnoty nejsilnější pravicové strany. Ódéesáka v sobě Fiala objevil až o sedmnáct měsíců později a za dva měsíce už zmučenou partaj vedl.