Šéfky přinášejí více úhlů pohledu i lepší výsledky

Ve vedení českých firem mají ženy stále stopku. Jejich podíl na vysokých postech dlouhodobě stagnuje. Zatímco v dozorčích radách akciových společností jich průměrně působí přes 38 procent, v představenstvech tvoří pouhou pětinu. Podobné je i zastoupení jednatelek ve společnostech s ručením omezeným, které ženy vedou ve 21 procentech. Vyplývá to z průzkumu organizace Byznys pro společnost, jehož výsledky mají HN exkluzivně k dispozici.

První kompletní český Index zastoupení žen ve vedení zmapoval vývoj za posledních pět let u 27 tisíc akciových společností a 414 tisíc společností s ručením omezeným. Zároveň samostatně sledoval i data z letošního roku u 250 největších firem podle obratu.

"V Česku se dosud dělaly analýzy, u kterých se uváděla pouze procenta. My jsme se ale rozhodli zveřejnit i jména firem, které jsou úspěšné a mají rozmanité zastoupení ve statutárních a kontrolních orgánech. Zároveň chceme upozornit na to, že jsou stále obory, které jsou ženami nepolíbené. Index plánujeme každý rok aktualizovat a sledovat meziroční vývoj," vysvětluje Pavlína Kalousová z platformy Byznys pro společnost.

Ze srovnání top 250 podniků vyplynulo, že zastoupení žen v dozorčích radách průměrně dosahuje 13 procent. Největší (více než padesátiprocentní) podíl má jedenáct společností, mezi nimi Madeta, Vodafone, AGC Automotive, Letiště Praha, Vítkovice Power Engineering či Pražské vodovody a kanalizace. Absolutním vítězem této kategorie se stala Madeta, která nejenže má v tříčlenné dozorčí radě sto procent žen, ale navíc dlouhodobě vede vyrovnanou koncepční politiku zastoupení žen v těchto pozicích.

Pozitivní diskriminace není řešením

"Vyšší zastoupení žen v dozorčí radě je výsledkem přirozeného vývoje a úměrnosti podílu žen ve vedení k celkovému počtu našich zaměstnankyň. Diverzifikované vedení nám umožňuje vidět problémy z více úhlů, a najít tak komplexnější řešení," říká personální ředitel Madety Pavel Buryánek. Pokud to provozní podmínky umožňují, snaží se podle něj ženám i mužům vycházet vstříc zkrácenými úvazky a v individuálních případech i flexibilní pracovní dobou či prací z domova.

Sto procent žen má v dozorčí radě i Vodafone, i když v tomto případě jde jen o jednu členku. "Genderová různorodost v nejvyšších pozicích přináší pozitivní komerční výsledky. Cíleně rozvíjíme talentované ženy a podporujeme je v budování kariéry. V návaznosti na to se nám daří mít i více žen v klíčových pozicích," uvádí Veronika Ivanović, viceprezidentka pro lidské zdroje Vodafonu.

"Zlaté úrovně" nad 50 procent žen v dozorčí radě dosáhly i Pražské vodovody a kanalizace (PVK). "K podílu žen ve vedoucích pozicích jsme dospěli přirozeně postupem času. Dopředu nevybíráme ženy či muže pro jejich specifický přínos, ale proto, že splňují obecná kritéria výběru. V tomto ohledu není nutná pozitivní diskriminace. Na druhé straně není pochyb, že diverzita pracovních kolektivů je vždy výhodou. Proto je potřeba zvyšovat princip rovných šancí," tvrdí personální ředitel PVK Petr Slezák.

Zásobování vodou je přitom paradoxně spolu s těžbou, výrobou a rozvodem elektřiny jedním ze sektorů, kde jsou ženy ve vrcholných orgánech zastoupeny nejméně. Naopak v oborech nemovitostí, veřejné správy a obrany, vzdělávání, zdravotní a sociální péče je podíl žen na těchto pozicích více než 38procentní. Podobné rozdíly dle oborů panují i s ohledem na zastoupení jednatelek u společností s ručením omezením.

Ve vedení firem kotovaných na burze ženy zcela chybí

Index zastoupení žen ve vedení také potvrdil známou skutečnost, že nejmenší počet žen ve vedení vykazují na českém trhu společnosti kotované na burze. Průměrné zastoupení žen je zde na úrovni pěti procent v dozorčích radách a 13 procent v představenstvech. Jejich podíl navíc s postupem času klesá.

Jednou z těchto třinácti firem je i energetický koncern ČEZ, který má v dozorčí radě sto procent mužů a v představenstvu pouze jednu ženu − Michaelu Chaloupkovou. "Energetika je historicky spíše mužskou doménou. Vzhledem k tomu, že v ČEZ celkově pracuje méně žen, tak i menší procento vystoupá až na nejvyšší pozice. Na manažerské posty se navíc hlásí spíše muži než ženy. Je to dáno i tím, že bývá složité skloubit tuto práci s rodinou," vysvětluje Chaloupková.

Aby se ženy dostaly do vedení, potřebují podle ní zdravou sebedůvěru, jelikož mají často tendenci se podceňovat. "Věřím, že schopné ženy se prosadí i bez kvót. Firmy by tomu měly napomáhat průběžnými interními kroky, podporovat přirozeně budované vyvážené týmy složené z mužů i žen a zastávat vstřícný přístup k matkám," domnívá se Chaloupková.

Zlepšení podmínek pro sladění osobního a profesního života žen považuje za klíčové i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. "Je potřeba ulehčit ženám návrat z mateřské a rodičovské, vytvářet nová místa v předškolních zařízeních a nabízet jim flexibilní úvazky. Některé firmy už samy dospěly k závěru, že čím vyváženější mají vedení, tím lepších hospodářských výsledků dosahují. Řada společností si díky tomu už nastavuje interní pravidla tak, aby byly manažerské posty složeny co nejpestřeji," říká Dienstbier. Velká část firem ale zatím výhody diverzitního přístupu k zastoupení mužů a žen stále neobjevila. Jak totiž ukazují výsledky průzkumu, za posledních pět let se podíl žen ve statutárních a kontrolních orgánech českých firem nikterak nezvýšil.

Index zastoupení žen sestavila platforma Byznys pro společnost v rámci projektu Diverzita + - Bereme ženy na palubu za podpory Norských fondů z programu Nadace OSF. Kompletní výsledky průzkumu představí zítra na konferenci Diverzita pohledem lídrů, kterou platforma pořádá ve spolupráci s vydavatelstvím Economia v pražské Restauraci Mlýnec.