Nová planeta se už podtitulem Prastarý příběh z daleké budoucnosti hlásí k příběhům, které využívají žánr dystopie.
Pokud ale kniha Martina Vopěnky pokládá mladým čtenářům a čtenářkám závažné otázky, činí tak nemoderním stylem i jazykem.
Kniha není určena reálným patnáctiletým (a starším) čtenářům, ale jakýmsi ideálním nedospělým bytostem.
Dvanáctiletý Daniel patří k vyvoleným obyvatelům Nové planety − uzavřeného systému, v němž se zbytky lidstva soustřeďují na snahu dosáhnout hvězd a ještě po téměř tisíci letech stále posouvají hranice poznání. Když je však hrdina nedávno vydaného románu Martina Vopěnky konfrontován se světem mimo svou zlatou klec, zjišťuje, že skutečnost je jiná.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení