Když má personalista zrovna napilno, projdou mu za den rukama desítky životopisů. Většina je bezchybných, některé se ale hemží hrubkami, další jsou zase nepřehledné a jiné nesouhlasí s tím, co mají kandidáti na sociálních sítích. Podle Marka Sedláčka, ředitele náborové divize ve společnosti Manpower, se ale situace postupně zlepšuje, protože si lidé začali uvědomovat, že životopis je jejich vizitka.

HN: Ovlivnila větší dostupnost informací na internetu kvalitu životopisů?

Určitě ano. Počet chyb v životopisech se dlouhodobě snižuje, a to jak díky kvalitním šablonám, tak i většímu počtu materiálů, ze kterých se dají čerpat informace. Svůj podíl na tom mají také různé firmy, které pomáhají kandidátům psát životopisy a vyvarovat se tak chyb. Životopis je dokument, kterým lidé prodávají své schopnosti a který o nich něco vypovídá.

HN: Jakou váhu má v dnešní době, plné sociálních sítí a různých profilů, klasický "papírový" životopis?

Bude se to asi zdát zvláštní, ale obyčejný tisknutelný životopis ve Wordu či PDF je stále tím hlavním zdrojem informací a sociální sítě jsou spíše doplňkovou záležitostí. Při první selekci personalisté procházejí primárně tisknutelné životopisy. V druhém kroku pak může přijít na řadu srovnání údajů se sociálními sítěmi, zejména s profilem na pracovním LinkedInu a Facebooku. Myslím si, že internetové zdroje se ale budou využívat čím dál častěji, takže by na to lidé měli být připraveni a vážit, co všechno o sobě zveřejní.

Marek Sedláček (40)

Ve společnosti Manpower pracuje s přestávkami čtvrtým rokem. Aktuálně šéfuje divizi náborů, což znamená, že má zodpovědnost za všechny konzultanty, kteří se v agentuře zabývají vyhledáváním kandidátů na trvalá pracovní místa. Několik let vlastnil personální agenturu s působností v Česku i na Slovensku. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové.


HN: Myslíte, že kandidáta může poškodit třeba zveřejnění fotografií z bujarého večírku?

Domnívám se, že personalisté rozumí tomu, že lidé mají nějakou profesní tvář, ale zároveň také tu osobní. Takže fotografie například z oslavy narozenin, silvestra či dovolené by na škodu být neměly, spíš je to důkaz toho, že kandidát má také nějaký život a přátele. Pokud bude ale facebookový profil složený pouze z fotografií z hospod a večírků, může být k zamyšlení, zda takový člověk neslaví příliš a jestli se to nepromítne v jeho pracovním výkonu.


HN: Když se vrátíme zpět ke klasickým životopisům, jaké chyby se v nich nejčastěji objevují?

Rozlišujeme dvě oblasti chyb, a to formální a obsahové. V prvním případě jde například o grafickou nesladěnost a celkově "nehezkost" životopisů. Častou chybou je také nepřehlednost, kdy personalista musí informace v dokumentu složitě vyhledávat. Další běžnou chybou je špatně zvolená fotografie. Po obsahové stránce lidé nejčastěji chybují v pravdivosti uvedených údajů. Patrné je to, když porovnáte životopis a profil na LinkedInu, kde si lidé nedovolí tolik vymýšlet, protože jsou do jisté míry hlídáni ostatními. Lidé také často vynechávají své pracovní zkušenosti, prodlužují působení v některých firmách a zveličují svoje schopnosti i koníčky.

HN: A co gramatické a pravopisné chyby?

Ty jsou také hodně časté a jsou velkým faux pas. Nicméně personalista by měl umět zhodnotit, jak moc podstatné je pro danou pozici to, že kandidát píše s chybami. Pokud klient hledá lidi do vedoucích a kancelářských pozic, jsou tyto chyby stopkou. Ale na pozice třeba do výroby zase tolik vadit nemusí, protože se nepředpokládá, že by kandidát někdy psal nějaké delší dokumenty a prezentoval je před ostatními.

HN: Představme si výběrové řízení na nižší kancelářskou pozici. Kolik procent životopisů bude vyloženě chybných tak, že byste je musel vyřadit?

Osobně nejsem přítelem vyřazování kandidátů kvůli chybám v životopisu. Nikdy totiž nevíte, proč je dotyčný udělal. Takže se snažíme najít nějaké relevantní informace, a pokud vyhovují požadavkům našeho klienta, tak dotyčné na pohovor pozveme. A čekáme, co přijde za člověka. Personalisté se pak mohou kandidáta třeba i zeptat, proč měl v životopisu chyby a proč si s ním nedal více práce. Nakonec se třeba zjistí, že jde o jinak kvalitního kandidáta, který je ale dysgrafik.


HN: Co všechno o kandidátovi chyby v životopise vypovídají?

Neměly by vypovídat nic. Základní a zároveň nejdůležitější věcí v personalistice je nepředpokládat. Spousta lidí si udělá mylný dojem podle výkladu dokumentu a informací v něm, ale životopis je pořád jen kousek papíru, na který něco napíšete. Profesionál by měl hodnotit pouze to, zda informace v životopisu odpovídají tomu, co hledá klient, nebo ne. A pokud odpovídají, pozvat takového člověka na osobní schůzku. Bohužel se setkáváme i s personalisty, kteří možná i ze své nezkušenosti rozhodují na základě pocitů a dojmů, nikoliv doložitelných faktů. Pak je potřeba se nedat a za svá práva bojovat. Dá se například oslovit nadřízený onoho personalisty.


HN: Vzpomenete si na nějaké vyloženě kuriózní věci či chyby, které si lidé napsali do životopisu?

Jeden kandidát nám napsal, že byl taková "holka" pro všechno. Také nám v jednom životopisu přišla fotografie obnaženého muže a informace o tom, že je metrosexuál. Jedna dívka zase psala, že ji baví psychologie, jenže vyšlo najevo, že přečetla jen půl jedné knihy. Za úsměvné pak považuji i informace o tom, že někdo ovládá MS Office a přitom má rozházené formátování v celém dokumentu.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru